Mahátma Gándhí
Mahátma Gandhí (vlastním jménem Mohandas Karamchand Gandhi – Mahatma znamená “vzácná duše”) zemřel 30. ledna 1948 na následky atentátu. Dodnes je obdivován mnoha lidmi na celém světě pro své usilování o mír. Mnohem méně se ale mluví o tom, že byl celý život vegetariánem – čímž uváděl své usilování o nenásilí každý den do praktického života. Dokonce ani ve slavném velkofilmu „Gandhi“ není o jeho vegetariánství žádná přímá zmínka. Mahátma Gándhí cítil, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody.
Gándhí náležel k višnuistickému okruhu hinduismu, ale kromě právnických a indických filosofických a náboženských textů, především Bhagavadgíty, se dostal mezi jiným i k četbě Bible, Koránu, Sokratovy obrany, Ruskina, Thoreaua, Tolstého a spisů o vegetariánství.
Na jeho počest OSN vyhlásila 2.říjen (den jeho narození) za „Světový den nenásilí“. 1.říjen je „Světový den vegetariánství“. V těchto dvou po sobě jdoucích dnech si tedy připomínáme principy, které mají tak zásadní důležitost pro celé lidstvo.
Proč se tedy o Gandhího vegetariánství příliš nemluví? Jedním z důvodů může být i to, že v Indii je tolik vegetariánů, že tento životní styl zde není nijak výjimečný. Ale sám Gandhí ve své autobiografii uvádí, že se stal vegetariánem z etických důvodů a nikoliv „jen“ proto, že vyrostl pod vlivem indické kultury.
Různé zdroje uvádí, že Gandhí ve svém mládí, které strávil v Londýně, dokonce experimentoval s jedením masa. Tehdy od těchto pokusů upustil pouze proto, aby jeho matka byla spokojená. Později se mu ale dostal do rukou článek „Obhajoba vegetariánství“ (A Plea for Vegetarianism), který napsal Henry Salt , jeden ze zakladatelů Britské vegetariánské společnosti. Gandhí píše, že tento článek ho definitivně přesvědčil. Ve své autobiografii uvádí – „od toho dne mohu říkat, že jsem se stal vegetariánem z osobního rozhodnutí a tento postoj se stal mým posláním.“
Ježíšovo poselství
Ježíšovo poselství prý bylo hrubě překrouceno hlavně "podporou" římského císaře a proměnilo se až na menší výjimky na "imperialistickou víru". Gándhí nicméně – právě po vzoru Ježíše - urážky ihned spolkl, rány neoplácel, útočníkům okamžitě odpouštěl, pozemské poklady rozdával nebo nechával ochraňovat pro horší časy komunity a jako politik ochotně nastavoval druhou tvář, kterou ovšem často chránily zástupy jeho stoupenců. S protivníkem byl ochoten jít ne jednu míli, ale dvě.
Postoj nenásilí
Gándhího postoj nenásilí obsahoval i nenásilí vůči zvířatům. Gándhí se prohlašoval za stoupence „ahimsy“, tedy nenásilí. Základní myšlenkou „ahimsy“ je snaha neubližovat do takové míry jak je to jen možné ani těm nejmenším tvorům.
Násilí jako politický prostředek
Užívání násilí jako politický prostředek odmítal tím spíše při eventuální převaze a své hnutí též nazval satjágraha - držení se pravdy, ale i síla či pevnost v pravdě. Násilí škodí vládnoucímu i ovládanému, nenásilí a láska prospívá oběma. Postavit se před hlaveň děla vyžaduje bezpochyby větší statečnost než z něj střílet po ostatních. Nenásilné přístupy však bývají dlouhodobě účinnější, mocnější a spolehlivější než násilí. Hitler, Mussolini a Stalin s veškerým zastrašováním prý nebudou mít tak dlouhodobý vliv jako laskavý Buddha.
Morální postoje
Gándhí upozorňoval na to, že morální postoje jsou základní pro vegetariánský životní styl. Protože kdo se rozhodne pro bezmasou stravu pouze ze zdravotních důvodů, má obvykle problém u této stravy v dlouhodobém výhledu vytrvat. Naopak vegetariáni vedení etickými důvody jsou ve svém životním stylu mnohem více důslední.
Dalším aspektem Gánhího vegetariánství bylo ekonomické hledisko – ale pozor, nemyslel tím „snahu ušetřit“, jak asi teď mnohé čtenáře napadlo. Jeho postoje byly mnohem hlubší.
Gándhí myšlenku nenásilí rozvíjel do širokých souvislostí. Říkal: „Pokud chceme žít v nenásilí, potom si smíme přát jen to, co si mohou dovolit i ti nejchudší lidé.“ Tedy žádný luxus, žádné přejídání se apod. Gándhí sám žil velice jednoduchým životním stylem, zdůrazňoval nutnost společné manuální práce a když umíral, měl jen velmi skromný osobní majetek.
Gándhí proto velice dobře chápal, že není možné, aby se všichni lidé na světě stravovali tak jako „průměrný obyvatel západního světa“. Konzumace masa představuje takové plýtvání přírodními zdroji, že si ji může dovolit jen malá část lidstva a to na úkor zbytku.
Tolerance
Gándhí ale upozorňoval i na to, že vegetariáni musí být tolerantní vůči jedlíkům masa. Na druhou stranu ale ani nesmí o svém vegetariánství mlčet. Říkal, že obojí je v postoji nenásilí důležité – jak být vegetariánem, tak o svém vegetariánství pravdivě o otevřeně mluvit.
„Duchovní pokrok od určité fáze vyžaduje, abychom přestali zabíjet jiné tvory kvůli uspokojení našich tělesných potřeb.“
"Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty."
"Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky."
"Čím bezbrannější je živá bytost, tím větší nárok má na lidskou ochranu před lidskou krutostí."
"Podle mého mínění není jehněčí život o nic méně drahocenný než život lidského tvora. Člověk by si neměl brát jehněčí život v zájmu lidského těla. Měl by naopak bránit tyto bezmocné tvory, čímž by i chránil člověka od lidské krutosti."
"Jediný způsob, jak žít, je nechat žít."
