Vachta trojlistá
Vachta trojlistá
Menyanthes trifoliata
Výskyt:
Roste na rašeliništích, slatinách, v mokrých příkopech a na bahnitých březích rybníků. Rostlina je chráněná!
Popis:
Vytrvalá bylina z čeledi hořcovitých, až 30 cm vysoká, se silným plazivým oddenkem a s přímým bezlistým stvolem zakončeným hroznem bílých nebo slabě narůžovělých květů. Dlouze řapíkaté trojčetné listy mají nápadně silný střední nerv.
Sbíráme:
Sbíráme list v době květu (květen - červenec).
Účinné látky:
List vachty obsahuje glykosidní hořčinu menyanthin, saponin, třísloviny a fytoncidní látky. Droga je bez pachu a chutná silně hořce.
Použití:
Působí povzbudivě na činnost žláz, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, má mírně projímavý účinek, celkově posiluje organismus a upravuje funkce jater a žlučníku. Ve směsi s jinými bylinami působí na uklidnění nervů. Vachta bývá součástí hořkých žaludečních čajů, tinktur a extraktů. Při větších dávkách nebo při dlouhodobém užívání může vachta působit nevolnost až otravu!
Čaj (nálev):
Doporučuje se jako
- žaludeční prostředek při žaludeční slabosti
- a trávících potížích,
- nechutenství,
- žaludečním kataru,
- při dráždění k dávení
- a k povzbuzení činnosti žlučníku.
2 lžičky sušených řezaných listů na 1/4 l vody. Necháme přejít varem a na 15 minut odstavíme.
Užíváme chladný po lžičkách 1 -2 šálky obden.
Prášek
sušené listy rozemeleme najemno a užíváme na špičku nože 3 - 5 krát denně při výše uvedených potížích.
Směs na nervy:
po jedné lžičce
- vachty (list)
- kozlíku (kořen)
- máty (list)
Směs dobře promícháme a přelijeme 1/3 l vařící vody. Necháme přejít varem a odstavíme.
Užíváme chladný po lžičkách, 2 šálky denně.
Doporučuje se
- na uklidnění nervů
- a proti migréně.
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.
