Cukr a sladkosti
Jste asi šokováni tím, jaký účinek má obilná a škrobovitá potrava na lidský organizmus.
Kapitola o účinku cukru a sladkostí nebude takovým šokem, protože většina lidí dnes ví, že tyto potraviny škodí. Cukrovka natropila ve zdraví dětí i dospělých tolik nesnází, že je mínění o nutnosti zredukovat konzumaci takových potravin všeobecně rozšířeno. Přesto se však zdá, že toto varování jedním uchem přijmeme a druhým vypustíme, aniž bychom si uvědomili signalizující nebezpečí: až se objeví cukrovka nebo jiná porucha.
Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede k tvorbě kyseliny octové, kyseliny uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Jestliže působí tak ničivě na povrchu kůže, ponechám vaší fantazii, jakou škodu způsobí na citlivé sliznici střeva.
Její účinek je dokonce ještě markantnější, jestliže se dostává do těla rychle. Vzhledem k jejímu sklonu vázat se na tuky v nervové tkáni, vede tato její reakce k ochrnutí.
Alkohol působí stejně ničivě a dokonce ještě zhoubněji, protože se stává v těle rozpustidlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat. Má sklon pozvolna narušovat ledvinnou tkáň. Napadá nervy, které mají úzké spojení s mozkem a narušuje zvláště funkci vnímání, schopnost koncentrace a pohybu.
Cukr, který jíme nebo pijeme v limonádách a nápojích typu coly, škodí také slinivce břišní, nejaktivnější žláze našeho zažívacího ústrojí, která je uložena v ohbí dvanácterníku, do něhož také vyúsťuje její vývod. Dodává sem nutné zažívací šťávy, které umožňují trávení různých potravin současně. Jestliže jíme něco, co obsahuje cukr, je slinivka břišní jednak přetížena a jednak vystavena ničivým reakcím. Cukr je "mrtvý", rafinovaný produkt a škodlivé reakce vznikající jeho trávením, jsou příčinou mnoha chorob a potíží.
Můžeme skoro říct, že
cukr je pro organizmus droga a lidé, kteří ho často používají, podlehnou dříve nebo později stejné degeneraci jako lidé chorobně závislí na drogách.
Jestliže mluvím o ničivém účinku cukru, potom mám na mysli tovární cukr. Do této kategorie patří bílý a hnědý cukr, cukr třtinový a ostatní druhy cukru, nevyjímaje melasu a javorový sirup. Všechny byly získány vysokou teplotou. Bílý cukr působí extrémně ničivě a degenerativně, protože je zpravidla "rafinován" pomocí kyseliny sírové.
Pro lidské tělo jsou užitečné jen cukry přírodní, které jsou obsaženy v syrovém ovoci a přirozeně v medu. Všechny ovocné plody a spousta zeleniny obsahují v syrovém stavu přírodní cukr, známý jako fruktóza.
Rafinovaný cukr škodí zvláště zubům. Děti, které jí sladkosti jakéhokoliv druhu, mohou činit rodiče zodpovědné za své pozdější problémy se zuby. Parodontóza nás např. nepřepadne zčista jasna. Je výsledkem záludné, pomalé degenerace dásní a zubů, způsobené nadměrnou konzumací potravy obsahující cukr a škrob v uplynulých letech.
Na jednom z mých seminářů v Los Angeles se např. přihlásila ke slovu jedna žena, která byla trápena zánětem zubu. Byla mojí pravidelnou posluchačkou a při přednášce o péči o zuby vyprávěla, že je na příští den objednána u zubaře, aby jí kvůli bolestivému abscesu vytrhl zub. Ptala se mě, co bych na jejím místě udělal. Řekl jsem jí, že bych návštěvu u zubaře zrušil a místo toho se objednal u specialisty pro střevní výplachy.
Když jsem se s ní setkal za dva roky, vyprávěla mi, že to udělala přesně tak. Její bolesti zmizely krátce po střevním výplachu a absces se beze zbytku zhojil. Bylo to zcela přirozené, neboť absces byl pokus těla zbavit se odpadu. Důkladným vyčištěním tlustého střeva se odstranily jedy touto cestou, místo aby pronikaly dásněmi.
Cukr není škodlivý jen sám o sobě. Jestliže je konzumován v nějaké formě společně s ovocem, zničí i jeho hodnotu. Ovoce očisťuje tělo a dokonce i plody, které chutnají kysele, reagují alkalicky (zásaditě), za předpokladu, že jsou zralé. Jestliže se k nim přidá cukr, změní se úplně chemický pochod při zažívání a v těle se vyrobí obrovské množství kyseliny.
Vyprávím vám to proto, abyste o tom zapřemýšleli. Jestliže všechno pečlivě rozvážíte, potom pochopíte, proč musíme úplně vynechat všechny druhy továrního cukru, všechny potraviny a nápoje, které ho obsahují a všechny sladkosti, jestliže si přejeme omládnout. Chceme-li sladit, použijme med, který nebyl získán z pláství horkem. Med je natrávený sacharid a může být použit.
Máme-li chuť na něco sladkého, poslužme si datlemi (nesířenými), fíky, hrozinkami nebo jiným sušeným ovocem, které je bohaté na přírodní cukr.
Často slyšíme od sportovních trenérů, že dávají svým svěřencům před závodem cukr, aby jim dodali nárazově energii navíc. V takovém případě neví ani trenér ani sportovec, co se vlastně stane, když se tato energie "vystřílí". Zpravidla je sportovec úplně vyčerpán a na konec závodů se zhroutí. Znamená to, že je tělo vybičováno nesprávným stimulans s explozivním účinkem. Něco podobného, jako kdybychom nalili benzin do kamen na olej proto, že má vyšší výhřevnost. Výsledkem by byla ničivá exploze.
Před několika léty jsem navštívil přátele na východě Ameriky, jejichž dům stál na břehu řeky, kde trénovali studenti místní univerzity na veslařské závody. Seznámil jsem se s trenérem mužstva a poradil mu, aby bezprostředně před startem jednoho závodu dal každému členu družstva polévkovou lžíci medu. Udělal to. Závod byl velice vyrovnaný a nakonec vyhrál s nepatrným předstihem soupeř. Celé mužstvo se však na konec závodu zhroutilo, zatímco členové jeho týmu byli schopni veslovat zpět do loděnice! Jejich soupeři dostali od svého trenéra před závodem každý tři kostky cukru.
Vždycky, když se chystáme něco sníst, měli bychom použít svého rozumu a inteligence.
