15. Přirozený porod
Toto je pojednání o všem, co paní učitelka Diarte Vallaster Holton během svého těhotenství dělala, a o tom, jak její syn Eric při syrové stravě prospíval. Žádné recepty pro kojence. Čtěte a potom jděte a dělejte to také tak!
Zde jsou Dianina vlastní slova:
"Byl červen, když jsem zpozorovala, že jsem těhotná. Mělo to být moje první dítě v 33 letech. Jaká úžasná a přitom vystřízlivění přinášející myšlenka! Působilo mi starosti, že je přede mnou ještě měsíc školy s třiceti prvňáčky a nekonečné formuláře na ukončení školního roku.
Najednou mi připadaly saláty, které jsem měla vždycky tak ráda, v puse jako piliny - moje strava dostala úplně jiné rysy a vypadala asi takto:
1., 2. a 3. měsíc: nic mně nechutnalo, jen grapefruity a posekané oříšky, třikrát denně.
3., 4. a 5. měsíc: ačkoli grapefruity zůstávaly mojí hlavní potravou, zjistila jsem, že mi zase chutná ostatní ovoce. Mezitím bylo už září a divoké ostružiny měly svůj nejlepší čas.
Mimoto se nám podařilo najít lahodné švestky, hrušky a jablka, vypěstované bez postřiků. Dočetli jsme se, že v těhotenství je dobrý čaj z malinových listů, proto jsme navštívili na začátku podzimu sousedovo maliniště, natrhali pytle listů a sušili je v podnosech. Od září do prvního března jsem pila nejméně půl litru tohoto čaje denně. Bylo obtížné sehnat dobrou karotku, ale podařilo se nám jí obstarat tolik, abych měla půl litru šťávy denně. Protože jsem po namáhavém školním roce byla vyčerpána, myslela jsem si, že potřebuji některé látky navíc, abych se zotavila, a proto jsem brala denně 6 tabletek z mořských řas, 6 tabletek přírodního vápníku, l00 I. E. vitaminu E, 2 lžíce rybího tuku, protože u nás v Kanadě není touto dobou dostatek sluníčka, a samozřejmě vitamín C v různých množstvích.
Vždy, když zůstaly odpadové látky v mém těle, obstarala jsem si ihned čerstvý ananas. Zjistila jsem, že neslazená ananasová šťáva je stejně účinná, jestliže právě nebyl k dostání plod.
Cítila jsem se tak výborně, že mě do šestého měsíce neviděl žádný lékař. Moji přátelé byli znepokojeni, a tak jsem konečně svolila a vyhledala lékaře. Nemohl pochopit, že jsou srdeční ozvy dítěte tak silné, že jsem nepřibrala na váze a že nemám žádné příznaky otravy. Věřil na přirozený porod a potěšila ho moje jednoduchá, přirozená výživa.
Denně jsem ušla několik kilometrů. Měli jsme dva malé psy, a tak jsem měla vždycky záminku, jak se dostat ven. Prvního března přišel konečně Eric, s křikem a hlavou plnou hustých kudrnatých vlasů, na svět. Vlasy byly proto tak nápadné, že většina dětí se dnes rodí s málo nebo žádnými vlasy. Jeho zářící barva kůže byla tématem rozhovorů lékařů a sestřiček, neměl žádnou mléčně-bílou kůži!
K všeobecnému překvapení jsem byla schopna Erica kojit, přestože se mléko tvořilo jen pomalu. Ale já jsem vydržela a brzy přišlo bohaté množství krémovitého mléka, ačkoli mně bylo vždy řečeno, že mléko z prsu je vodnaté a modré.
Klinická strava byla skoro mrtvá, ale já jsem si objednala každičkou živoucí potravinu, která se nabízela na jídelníčku. Sestry se stále obávaly, že můj přívod bílkovin je nedostačující, a bombardovaly mne každé tři hodiny velkými sklenicemi pasterizovaného mléka.
Krmila jsem jím výlevku a nahradila ho vodou. Můj muž a moje sestra mi nosili denně litr čerstvé karotkové šťávy a čerstvé posekané lískové oříšky, aby moji hubenou stravu doplnili. Podnos se sluncem sušeným ovocem, který jsem dostala darem, byl označen nebezpečným a bylo mi řečeno, že dítě z toho bude mít průjem. Nemohla jsem souhlasit s tím, že by sušené ovoce mělo škodit dítěti nebo mně.
Jedla jsem je již deset let a dítě při nich už devět měsíců znamenitě rostlo.
Jak bylo krásné vrátit se domů k přemíře jídel, na které jsem byla zvyklá! Nemohla jsem déle odolávat míse sušeného ovoce, a jak jsme očekávali - bez následků.
Při vší té syrové stravě, kterou jsem jedla (nejméně 60% z toho bylo ovoce), mě od porodu děsilo, že míjel den za dnem, aniž by měl Eric stoličku. Konečně pátý den doma zplodil zcela normální malou stoličku, žádná zácpa, žádný průjem!
Kde byla stolice tak dlouho? Divili jsme se, ale zůstalo to záhadou. Jak často jsem se ptala sama sebe, jestli mu mám udělat nálev. Záhada byla vyřešena, když jsme náhodou našli starou knihu o kojení, kde stálo, že mléko je často tak beze zbytku zužitkováno, že u malého dítěte není nic neobyčejného, když nemá až 7 dní stoličku.
Po tomto vzoru to šlo tak dlouho dál, než dostal pevnou stravu. V šesti měsících usrkával něco karotkové šťávy, ale první pevnou stravu dostal, když mu bylo devět měsíců, a to zralý banán s kousíčkem avokáda, přepasírované přes jemné sítko.
Od té doby již neexistovala pětidenní čekací doba na stolici. Za několik hodin po jídle se objevila stolička, která byla plná nepatrných černých vláken! Zděsila jsem se. Tak teď má červíky - myslela jsem. Toho dne přišla právě dětská sestra a já jsem jí se slzami v očích ukázala plenu k posouzení. Hned se ptala, co jedl, a když jsem řekla "jen kousek banánu", začala se smát a pravila: "To jsou ti červíci! To je přece celulóza z banánu!" Dodnes se mi nechce věřit, že jeden měkký banán je tak plný celulózy.
Do jednoho roku nedostal Eric nic jiného než tyto dvě potraviny, banán a avokádo, a trochu karotkové šťávy. Potom jsme k jeho stravě přidali přecezenou kašičku z namočených syrových švestek, datlí a meruněk, obyčejně s kouskem avokáda. Brzy pak dostal nejrůznější syrové plody, podle sezóny. Záhy jsme pochopili, že si Eric chce volit potravu sám. Někdy jedl po mnoho dní jen jablka, pak změnil na avokádo a tak to šlo dál. Rád žvýkal sušené listy mořských řas, a to miluje dodnes.
Jediné mléko, co dostal, bylo po dva a půl roku mléko z prsu. Teď pije karotkovou šťávu a ořechové mléko a my doufáme, že brzy zkusí i trochu syrového kozího mléka.
Nikdy neměl bolesti hlavy, nebyl zahleněn, neměl žádné otoky, žádnou plynatost nebo oteklé žlázy.
Většina mých přítelkyň krmila své děti baby potravou a z láhve. Po určitém druhu baby potravy prý spaly děti celou noc. Protože děti nebyly schopny trávit škroby, dostavila se nikdy nekončící řada nachlazení, chřipek, zánětů plic, vyrážek z plen a alergií. Všeho toho jsme zůstali ušetřeni, protože jsme respektovali zákony přírody.
Co mi na kojení vadilo, bylo málo spánku, chyběla mi moje normální, překypující energie, ale zato jsem měla šťastné a spokojené dítě.
Teď jsou Ericovi tři roky. Jeho strava se skládá ze syrového a sušeného ovoce, čerstvé syrové zeleniny, salátů a jejich šťáv, ořechů, semen a medu. Je duševně vyrovnaný, tělesně dobře vyvinutý, plný energie a zvědavosti."
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.
