20. Zácpa => nálev
Spěch moderního života je zodpovědný za chorobu, která se dnes nejvíc rozmáhá: předčasné stáří.
Jeden z nejdůležitějších faktorů, přispívajících k předčasnému stárnutí, je bez pochyby zácpa.
Zácpa je nejrozšířenější a "nejlidovější" z našich potíží. Za prvé je to nedostatečná výživa orgánů, které jsou za vyprazdňování a odstraňování odpadu zodpovědny. Za druhé je to okolnost, že při nucení na stolici nenecháme všechno ležet a běžet a nespěcháme střevo vyprázdnit. Mělo by nás to okamžitě donutit vyhledat nejbližší toaletu. Velmi málo lidí ví, co se stane, když potrava projde žaludkem a tenkým střevem a dosáhne tlustého střeva. Rodiče jsou nedbalí, jestliže se jim na základě neznalostí (což není žádná omluva) nepodaří naučit děti, aby věnovaly okamžitou pozornost vyprazdňování svého střeva.
Chtěl bych ještě jednou důrazně upozornit na nedbalost učitelů a vychovatelů, kteří nejsou ve stavu naučit děti anatomii a funkce lidského těla. Vzpomeňte si jen, jak to dlouho trvalo vám, než jste získali tyto životně důležité vědomosti. Mezi tisíci rentgenovými snímky tlustého střeva nejrůznějších lidí - mužů, žen a dětí - jsem viděl jen velmi málo těch, které měly normální průběh: a byly to právě děti maminek, které se řídily mým stravovacím a vyměšovacím programem už před tím, než se děti narodily a potom společně s nimi pokračovaly na této cestě.
V průběhu čtyřiceti až padesáti let se může nashromáždit obrovské množství informací a faktů. Ty stále se opakující obrysy různých částí střeva u stejných potíží patří k těm nejúžasnějším zkušenostem z mých studií. To, co jíme a pijeme, buď udrží nebo zničí naše tělo. Chcete-li omládnout, dávejte pozor na to, co se děje uvnitř vás! Načrtl jsem obrysy skutečně zdravého tlustého střeva. Prohlédněte si pozorně tyto nákresy. Všimněte si názvu různých částí těla a různých potíží se šipkami, které ukazují na určité části tlustého střeva, mající vzájemný vztah.
Věnujte teď pozornost následujícímu obrázku a prohlédněte si, jak je toto střevo opotřebované a oslabené ve srovnání se střevem normálním:
ABNORMÁLNÍ TLUSTÉ STŘEVO
třicetišestileté ženy, nákres podle rentgenového snímku. Pacientka byla typická konzumentka masa a potravin obsahujících škrob. Takové tlusté střevo je typické pro lidi se smíšenou vařenou stravou, kteří jí "normální" množství masa a škrobovin.
Výsledek vyšetření moče.
Močovina: 3,1 g 1000 ccm (normálně: 30-35 g).
Krystalky kyseliny šťavelové: nespočitatelné (známka konzumace vařeného špenátu a. rebarbory; syrový špenát tyto krystalky nezanechá).
Pevné látky celkově: 80,6 g na 1000 ccm (normálně: 40-50 g, známka snížené funkce ledvin na základě konzumu alkoholu).
Vyšetření stolice:
mnoho škrobových zrn, Gram-pozitivní mikrobi: 20 % (normálně.: 35 %);
Gram-negativní mikrobi: 80 % (Normálně: 65 %).
Bacillus acidophilus: nezjistitelný.
Bacillus coli: nespočetný.
Podívejte se teď na další kresbu tlustého střeva a všimněte si, k čemu to může vést, nashromáždí-li se odpadové látky ve vzestupném tračníku.
Jestliže z jakýchkoliv důvodů pochybujete o pravdivosti těchto obrázků, doporučuji Vám, abyste si nechali u zodpovědného radiologa zhotovit snímek svého vlastního tlustého střeva. Jestliže jí člověk vařenou stravu a žije z jídel servírovaných ve většině domácností a restauracích, je nemožné, aby jeho tlusté střevo bylo výkonné, a to i tenkrát, kdyby měl dvě až tři stolice denně. Místo aby dodával nervům, svalům, buňkám a tkáním stěny střevní potravu, nechává ji hladovět tím, že jí vařené jídlo. Hladovějící tlusté střevo dovolí možná jistému množství fekálií projít, ale není schopno zvládnout trávicí a výživné úkoly, které má na starosti.
Hutnou kaši z potravin, která je pro správné a dokonalé strávení našeho jídla tak nutná, potřebuje jak tenké, tak tlusté střevo. Tato kaše musí být však složená z vlákniny syrových potravin, která, obrazně řečeno, se pohybem v tlustém střevě stává vysoce magnetickou a takto je pro peristaltiku (pohyby střev) a všechny funkce v různých úsecích střeva, velmi užitečná. Je-li však potrava uvařená, je úplně "odmagnetizovaná" a nemá pro střevo žádnou cenu.
Zkušenosti ukázaly, že taková potrava zanechá na stěnách střevních hlenovitý povlak, připomínající omítku. V průběhu času může být povlak stále silnější, takže zůstává uprostřed jen malý otvor. Postižená osoba nemusí mít o tom ani ponětí a může mít klidně dvě i tři stolice denně. Neví, že trpí chronickým ucpáním a že procházející stolice je vlastně nestrávená potrava, ze které má jen malý, nebo žádný užitek. Je však víc jak jisté, že dříve nebo později dojde ke zhroucení a takový člověk umírá v iluzi, že jeho vyměšování bylo normální". Nepoznal, že chronická zácpa přispěla k jeho smrti.
Nejznámější forma zácpy je zpomalená nebo dokonce chybějící stolice. Je tak rozšířená, že se denně nabízejí v novinách, rádiu a televizi projímací prostředky. Nedávno měla jedna firma celostránkovou, jistě velmi drahou reklamu v novinách, kde nabízela projímadlo s tučným titulem: "Jak se naučíme zase žít". Lidé, trpící zácpou, obyčejně o ní příliš nepřemýšlí, ale přecházejí od jednoho "léku" k druhému.
Žena, jejíž tlusté střevo je nakresleno podle rentgenového snímku (viz výše), byla přesvědčena, že její tlusté střevo je v pořádku, protože měla skoro denně tři "normální" stolice. Stav tohoto tlustého střeva je velmi vážný. Všimněte si tohoto tlustého střeva na průřezu, kde uprostřed černé hmoty zůstává jen malý otvor - usazeniny za 20 let!
Je to výsledek nadměrné konzumace vařené potravy, především potravy obsahující škrob (chléb, buchty, nudle atd.). Takové tlusté střevo není schopno přijmout žádnou potravu. Chceme-li omládnout, musíme mít zdravé, čisté tlusté střevo, vyživované živou, život darující potravou. Syrová strava je pro něj ta nejlepší organická výživa.
Výrobci projímadel rozšiřují vždycky pohádky o střevních výplaších, že prý jsou škodlivé a je na ně návyk.
Toto tvrzení je zcela falešné a neodpovídá skutečnosti. Já jsem zjistil právě naopak, že každé projímadlo bez výjimky způsobuje návyk a škodí sliznici střevní.
Jestliže se v tlustém střevě nahromadil odpad a střevo se není schopno přirozeným způsobem vyprázdnit, existují dvě možnosti: buď je průchod zcela ucpán, nebo jsou stěny tak ochablé a slabé a neschopné, že střevo tvoří kličky, ohýbá se a tvoří tak překážky průchodu stolice.
Co se stane, když přijde do tlustého střeva projímadlo? Nezpůsobí návrat peristaltiky, ale podráždí nervy a svaly tlustého střeva. Jsou vybičovány ke křečím, které se snaží toto dráždidlo vyloučit, a tímto způsobem se samozřejmě vysune i část odpadu. Jestliže peristaltika chybí, selhala nebo byla utlumena, může takové dráždidlo způsobit jen křeče tlustého střeva. Přitom nepočítám s tím, že bych našel nějaké projímadlo bez dráždivých látek, přestože se to o všech tvrdí.
Kdybych byl viděl jen několik málo střevních výplachů s uspokojivým výsledkem, potom by bylo správné, abych se k jejich účinku nevyjadřoval. Protože jsem jich ale viděl doslova tisíce a všechny vedly k výsledkům, které se nemohou dosáhnout projímadly, musím se přiznat, že jsem vždycky ohromen, když někdo jejich účinek popírá. Už dávno jsem přišel k závěru, že žádná léčba nějakých potíží nebo nemocí nemůže být úspěšná, jestliže se ze střeva nevypláchne odpad, a to buď nálevy nebo výplachem.
Přirozeně existují rozličné metody a způsoby provádění střevních výplachů (hydrocolon). Ten, kdo je provádí, by měl znát anatomii a zvláště se vyznat v odchylkách, které se v tlustém střevě vyskytují ve velké míře. Zjistil jsem, že není dobré dávat do vody jakékoliv anorganické látky. Jestliže by to bylo nutné, použil bych citrónové šťávy, která pomůže neutralizovat nadměrné množství kyselin, které často vězí ve fekáliích zaklíněných v tlustém střevě.
Je rozdíl mezi nadměrným množstvím kyselin v obsahu tlustého střeva a rovnováhou kyselin a zásad v celém těle. Dr. med. D. C. Jarvis provedl v tomto oboru neocenitelnou výzkumnou práci, která podle mých poznatků má (kromě podávání syrových, čerstvých šťáv) obrovskou cenu při získávání a udržení zdraví a energie na nejvyšší úrovni. Doporučuje - a já to považuji za velmi užitečné - vypít denně směs dvou kávových lžiček jablečného octa se dvěma kávovými lžičkami medu ve sklenici vody.
Dobrý střevní výplach (hydrocolon) trvá tři čtvrtě až jednu hodinu. Skoro každý přístroj podává dobrý výkon za předpokladu, že provádějící personál svému řemeslu rozumí.
Zjistil jsem, že rentgenový snímek je pro osobu provádějící výplach neocenitelnou pomocí. Je klíčem k nejúčinnějšímu způsobu léčby. Mimoto se dají podle rentgenového snímku určit ty nejdůležitější funkční poruchy, které se musí odstranit.
Při studiu svého rentgenového snímku zjistíte pravděpodobně mnohé známky opotřebování. Nevzrušujte se. Skoro každý z nás je má. Dívejte se na to tak; že trvalo dlouho, než došlo k tomuto stavu, a proto nemůžete také očekávat, že se ho zbavíte za 24 hodin, nebo třeba i během jednoho roku. Ujasněte si, že chcete omládnout, že musíte pro dosažení cíle tvrdě pracovat, a že vám ke zlepšení vašeho tlustého střeva pomůže správná výživa.
Na téma "Zácpa, její příčiny a jak ji vyléčit" by se musely napsat celé knihy. Zde nemám k dispozici dostatek místa, abych se tohoto životně důležitého a nanejvýš významného tématu zhostil tak, jak si zaslouží. Je mnoho aspektů, které musíme probrat, ačkoliv nebudeme moct udělat víc, než se dotknout nejpodstatnějšího.
Nikdy si nemůžeme být jisti, že nemáme zácpu, a to ani tenkrát ne, máme-li i víc stolic denně. Mám před sebou dokumentaci jedné dvacetileté ženy, o které bych vám rád něco řekl. Měla pravidelně jednou za měsíc epileptický záchvat (Epilepsie - padoucnice) a ten první se objevil při její první menstruaci. Tenkrát jí bylo třináct. Žádná léčba a žádné kliniky jí nepomohly. Rodiče se obrátili na mě a já jsem doporučil řadu střevních výplachů, a to denně, po dobu pěti až šesti týdnů.
Rodina to nejdřív odmítala s odůvodněním, že tato mladá paní netrpí zácpou, ale právě naopak, její vyprazdňování prý je zcela pravidelné. Když jí však poprvé v životě provedli rentgenový snímek tlustého střeva, bylo možno zjistit mnoho poruch a mezi jiným i parazity.
Začalo se s výplachy. Denně bylo v přístroji vidět, že odchází něco stolice a hlenů, takže za 2-3 týdny měl otec a zbytek rodiny podezření, že tato metoda nic nepřinese a že jsou to jen vyhozené peníze. Přesvědčil jsem je, aby vydrželi celou navrženou dobu a oni souhlasili.
V pátém týdnu se jednoho dne tato mladá žena na lehátku najednou posadila a v tom odešlo klubko červů velikosti mojí pěsti. V příštích dnech odešel ještě zbytek červů a pacientka začala pociťovat, že "má to nejhorší za sebou" - jak se sama vyjádřila. Výplachy se zredukovaly na jednou týdně a ještě několik týdnů se v nich pokračovalo.
Po odstranění červů zmizely i její epileptické záchvaty. Před rokem jsem ji viděl asi po dvanácti letech od našeho prvního setkání. Záchvaty se jí nevrátily, nevypadala ani o den starší než tenkrát a celou tu dobu dodržovala program se syrovou stravou a čerstvými šťávami.
Druhým příkladem je mladý muž, který byl propuštěn z armády. Před narukováním měl pravidelnou stolici a tolik síly a energie, že nevěděl co s ní. Po povinném očkování v armádě se stala jeho stolice nepravidelnou a ztrácel pozvolna svou energii a ctižádost. Ubyl na váze, přestože měl neustále neutišitelný hlad.
Když jsem mu vysvětlil jeho rentgenový snímek, podrobil se řadě střevních výplachů, které dostával denně. Ve třetím týdnu odešla obrovská tasemnice a spousta malých červů. Potom se dostavila asi týdenní nevolnost, ale zeleninové a ovocné šťávy mu vrátily chuť k jídlu a s ní i sílu a energii.
Jedno z nebezpečí, vznikající z nahromaděného odpadu v tlustém střevě, je absorbování jedů uvolňujících se při rozkladu, a to hlavně během nočního spánku. Nejnebezpečnější z nich jsou pravděpodobně kyselina karbolová a indol, které vedou za prvé k bolestem hlavy a únavě, ale také ke žlučníkovým potížím, ochabnutí střev a zánětům pohrudnice. Nedostatečná tvorba kyseliny solné v žaludku je také zaviněna indolem (pozn. Indol je populární komponenta vůní a sloučenin mnoha farmaceutik). Teď si dovedete jistě vysvětlit, proč chorobné stavy tak dobře reagují na tuto část léčby - na střevní výplachy. Tlusté střevo nemá jen za úkol odstraňovat odpad z těla. Jeho první část - vzestupný tračník - musí absorbovat tekutiny a živiny, které tenké střevo nestačilo přijmout. Tím zpevní hmotu, kterou přijal z tenkého střeva a odevzdá tekutinu s výživnými látkami svými stěnami do krve.
Než se zbývající střevní obsah dostane k jaternímu ohbí (vpravo), zahustí se ještě víc a přejde do příčného tračníku. Zde proces pokračuje a z obsahu se konečně stává stolice, která je připravena k vyloučení sestupným tračníkem.
Jsou-li stěny vzestupného tračníku zalepeny hleny, nemohou snězenou potravu v její konečné fázi zpracovat. Logický důsledek je hlad, který si neuvědomujeme, ale který se stará o to, aby na nás doráželo stáří a senilita na plný plyn. Vzestupný tračník s příškvary na stěnách je tedy jednoznačně příčinou zácpy.
Současný stav může být ale také příčinou chronického průjmu. Zní to protismyslně a chtěl bych vám to objasnit na následujícím případě, který jsem sám pozoroval. Jde o ženu, která trpěla asi sedm roků těžkými průjmy, aniž by ji mohl někdo pomoci. Měla současně potíže s udržením moče. Často měla nucení na moč, ale vždycky odešlo jen několik kapek. Podrobila se každé léčbě, kterou jí kdo nabídl - ale marně. Dostala tolik injekcí, že by usmrtily nosorožce, byla však stále churavější.
Konzultovala s jedním lékařem, mým přítelem, který mě požádal o úsudek. Podle toho, jak pacientka vypadala, odhadoval jsem ji na pětapadesát až šedesát roků, ale podle chorobopisu jí bylo čtyřicet dva let.
Hned jak jsem ji uviděl, řekl jsem mému příteli, že bych na jeho místě okamžitě začal se střevními výplachy. Oba dva, jak můj přítel, tak pacientka, považovali již jen myšlenku na tuto proceduru za směšnou. Byl proveden rentgenový snímek, který moje podezření potvrdil a můj přítel konečně svolil zkusit střevní výplachy, ačkoliv byl stále přesvědčen, že jsou určeny lidem se zácpou a ne těm, kteří trpí průjmy. Asi šesti výplachy bylo odstraněno sedm kilo fekálií a její průjem pozvolna ustával. Odstraněním tuhých příškvarů, které tlačily na močový měchýř, se upravily i její potíže s močením. Není nutné zdůrazňovat, že po odstranění největší příčiny jejího vysílení, vypadala brzy zase na dvaačtyřicet.
Nepromarním ani jednu příležitost, abych nezdůraznil, že musíme nejdřív své tlusté střevo definitivně poznat, tak jak nám to ukazují nákresy rentgenových snímků, než si dovolíme oklamat sebe sama a "věřit", že je v pořádku. Více stolic denně není žádný spolehlivý důkaz toho, že je všechno v pořádku, jestliže jíme vařenou nebo jinak zpracovanou potravu. I tenkrát, když dodržujete můj program, nemůžete si dovolit přehlédnout, že vyměšování je nedostatečné.
Žijeme rychlým tempem a sama tato rychlost spojena s civilizačními problémy, přispívá k předčasnému stárnutí. Proto musíme na sebe neustále dávat pozor, jestliže chceme zůstat mladí.
Nedá se podceňovat tvorba plynů, problém spojený se stavem tlustého střeva. I zde jsme omezováni konvencemi a pravidly slušného chování, které nás nutí jedovaté plyny zadržovat a zpětně absorbovat a nenechat jim volný průběh.
Samozřejmě je to mezi lidmi nemožné a neslušné. Je dokázáno, že nálevy se dá tvorba plynů zredukovat. Můžeme vypozorovat, které potraviny nám způsobují zvětšenou tvorbu plynů a jejich přechodným vynecháním zmenšit plynatost na minimum.
Možná vás bude zajímat případ jedné ženy, kterou jsem odhadoval na padesát a bylo jí sotva čtyřicet. Neptal jsem se jí nikdy na věk, ale měla osmnáctiletého syna. Měla spoustu potíží v podbřišku. Obyčejně byla tak nafouklá, že kůže hrozila prasknutím. Lékaři to často považovali za tekutinu v břiše a nabízeli jí punkci. Stolici měla pravidelně každý druhý den.
Nikdo jí neporadil nálev nebo výplach střev. Byla nanejvýš nervózní, až na pokraji hysterie. Když jí konečně byly s naléhavostí doporučeny denně střevní výplachy po dobu jednoho až dvou týdnů, odešly litry pevné, tvrdé, páchnoucí, po léta nastřádané stolice. Vyšetřil jsem tuto stolici mikroskopicky a našel milióny plynotvorných bakterií. V prvním týdnu výplachů odcházelo současně i velké množství plynů.
Jsem pevně přesvědčen, že potraviny obsahující škrob a ucpané tlusté střevo jsou velcí kamarádi. Škrob je ta nejlepší živná půda pro rozmnožování plynotvorných bakterií. Kdybych si chtěl v těle vyrobit spoustu plynu, pak bych posnídal toust (z bílé mouky) nebo teplé pečivo; na oběd bych si dal amolety a kávu a povečeřel bych nudle, špagety nebo buchty. Vím, že bych si takto opatřil i pěknou zácpu a také vím přesně, že nemohu očekávat, že při takovém jídle omládnu.
Na jedné z mých přednášek mě poslouchala jedna stará dáma, když jsem dával volný průchod svým názorům na potravu obsahující škrob, jako jsou například tousty. V hodině otázek a odpovědí vstala a pyšně prohlásila: "Toustuji si svůj chléb v troubě, až je úplně suchý a tvrdý. Není to lepší?" Odpověděl jsem jí: "Vážená paní, oboje není pro vás dobré. Když však vyhodíte toust z okna, poletí dál než krajíc chleba. "Chléb je mrtvá potrava bez života. Toustováním ho děláme ještě "mrtvějším" - zvláště je-li tak důkladné. Chcete-li blížící se stáří urychlit, pak je mrtvá potrava na místě.
Jestliže však chcete omládnout, potom jezte syrovou, živou a výživnou stravu.
Existuje jeden velmi důležitý rozdíl mezi nálevem a střevním výplachem (hydrocolonem). Nálevem je prakticky nemožné tlusté střevo dokonale vypláchnout. Při výplachu leží pacient uvolněně na stole a celou práci obstará vyškolený personál.
Průměrným klystýrem (nálevem) podáme asi litr vody, která se zase vyloučí. Můžeme samozřejmě tuto proceduru opakovat, jak často chceme nebo jak je to nutné. To znamená vstát, posadit se, pochodit, což je vlastně za těchto okolností velmi užitečné.
Při střevním výplachu (hydrocolonu) může provádějící personál použít tolik vody, kolik potřebuje, aby každou část střeva "vypral", nechá vodu střídavě odtéct a potřebné množství zase přitéct, aniž by se pacient musel namáhat. Takto může být asi po litrech přivedeno mnoho vody bez přerušení procedury, která trvá až hodinu.
Při klystýru, i opakovaném, zůstává teplota vody stejná, zatímco u výplachu může obsluhující personál teplotu sledovat a podle potřeby měnit, aby dosáhl účinků, které lze dosáhnout jen změnou teploty.
Přesto považuji nálev za důležitější než kartáček na zuby, ať už je to doma nebo na cestách.
Jsou také často situace, kdy střevní výplach není ani účelný, ani možný - ale nálev je vždycky užitečný.
Chcete-li mít představu o hodnotě klystýru, přečtěte si nebo poslechněte si, jak se vychvalují tabletky proti bolestem hlavy, vyčerpání nebo proti bolestem v zádech. Udělejte si místo nabízených tabletek a pilulek nálev. Pomůžete si přirozeným prostředkem a ne přechodným otupením nebo umrtvením nervů - o možných následcích ani nemluvě. V extrémních případech je jistě každý léčebný prostředek lepší než delší trápení, ale i za takových okolností považuji nálev za cenný.
Podle mých zkušeností je nejlepší k provedení nálevu použít středně měkkou rektální rourku asi o průměru tužky a asi 75 cm dlouhou. Tvrdý, krátký, černý násadec je méně vhodný.
Delší rourkou je možno zavést vodu nad konečník a dolní úsek sestupného tračníku. Nádoba nebo pytlík "přístroje" by měly obsahovat asi dva litry vlažné vody (ani studené, ani horké), do které jsme přidali přecezenou šťávu z jednoho citronu.
Měla by viset na příhodném místě, aby byl umožněn plynulý tok vody. Někdo umísťuje rád nádobu vysoko, aby proud přitékající vody byl silný, jiný dává přednost pomalejšímu přítoku a umísťuje nádobu asi 80 až 120 cm nad podlahou. Rychle poznáte, co je nejpohodlnější.
Rektální rourka, která je spojena s hadicí nádoby mezičlánkem s kohoutkem, se pečlivě natře po celé délce rostlinným gelem, aby byla kluzká. Doporučuje se natřít tímto prostředkem i anus (okolí otvoru řitního). Masti na bázi minerálních olejů nedoporučuji.(Český preparát se jmenuje mesocain-gel)
NÁLEV - POLOHA NA KOLENOU
Použijte rektální rourku o síle tužky, aby mohla voda vtékat přímo do tlustého střeva. V poloze na kolenou může voda gravitací téct přímo do příčného a vzestupného tračníku. Do nálevu je možno přidat šťávu z jednoho až dvou citronů na litr vody. Mýdlo, sůl nebo natrium bikarbonát se nedoporučují. Čistá vlažná voda, ani teplá ani studená, nebo voda s citronem jsou nejlepší. Voda má být pro ruku příjemně teplá.
Aby byla rektální rourka kluzká, natře se gelem nebo krémem, který střevo nedráždí.
Teď jsme připraveni pokračovat. Klekněme si na deku nebo ručník tak, jak je uvedeno na obrázku. Zpočátku zavedeme rektální rourku jen asi 5-7 cm a otevřeme kohoutek. Zatímco vtéká voda do těla, posunujeme pozvolna, centimetr za centimetrem rourku dál.
Často se stane, že se nám podaří pohodlně zavést jen několik centimetrů. V takovém případě ji neposunujeme dál, ale necháme vodu vtékat.
Dostaví-li se potíže, křeče nebo pocit plnosti, je nejlepší přítok vody zastavit, vodu v těle krátce podržet a vyprázdnit se do záchodu, i když jsme použili jen část vody z nádoby. Máme-li pocit, že odešlo všechno, co bylo k vyloučení připraveno, můžeme celou proceduru opakovat a tentokrát použít celý obsah nádoby.
Jestliže nálevy potřebujeme a přejeme si je, potom získáme rychle zkušenosti, který postup je pro nás nejpříjemnější. Ve snaze bránit se příznakům stáří, jsou pro mě nálevy nanejvýš důležité.
Před uschováním očistíme nádobu a celé příslušenství teplou vodou a mýdlem a důkladně propláchneme studenou vodou. 17
--------------------------------------------------
Rozdíl mezi jednoduchým a vysokým nálevem spočívá v délce použité rektální trubice.
Zakoupíme-li si vybavení potřebné k provedení nálevu je u toho krátká, tvrdá rourka z gumy nebo umělé hmoty. K vysokému nálevu používáme však rektální rourky 75 cm dlouhé, z měkké, ohebné, kvalitní gumy, která se napojí na krátkou tuhou rourku od klystýru. Namažeme-li dlouhou rektální rourku příslušným kluzným gelem, dá se lehce zavést do konečníku. Klystýrovou nádobu jsme již před tím naplnili vlažnou vodou. Jakmile je sestupný tračník několika nálevy vyčištěn, můžeme rektální rourku posunout o 5 až 8 cm, až se dostaneme do příčného tračníku. Tímto způsobem se dá uspokojivě provést vysoký nálev.
Porovnejte s:
"Tluslé střevo bez zácpy - kapitola 4"
Nervy tluského střeva ovlivňují každou část těla
