3. Nezáviďte ostatním! Omládněte sami!
Chcete skutečně omládnout?
Podívejme se tedy na tento problém zblízka.
Předem: Chcete omládnout přes noc a to jen na určitou dobu?
To není možné, jen snad na úkor pozdějších potíží. Jestliže chcete omládnout a mladí zůstat, pak na tom musíte systematicky pracovat a dodržovat plán, který je přiměřený vašemu věku, vašemu životnímu prostředí a vašemu tělesnému stavu.
Uvědomte si nejdřív, kolik jste oslavili narozenin od té doby, co jste spatřili světlo tohoto světa.
Je vám třicet, padesát, sedmdesát nebo devadesát? Představte si tu řadu let, kterou jste prožili a odhadněte, jak dlouho jste potřebovali, abyste dosáhli dnešního stavu. Neocitli jste se v tomto stavu najednou, přes noc. Zcela určitě ne. Jste dnes konečným produktem potravy, kterou jste během celého svého života zkonzumovali a chybějící péče, kterou jste denně měli věnovat svému tělu.
Pravděpodobně jste jedli ze zvyku průměrně tři jídla denně. To znamená, že jste ročně zkonzumovali asi tisíc jídel. Jestliže je vám čtyřicet nebo víc, pak jste do této doby snědli víc než 40 000 jídel.
Otázka, nad kterou byste se teď měli zamyslet, zní: kolik z těchto jídel bylo schopných dodat buňkám a tkáním vašeho těla životně důležitou potravu, kterou potřebují k obnovení, rozmnožení a regeneraci?
Podívejte se na sebe do zrcadla a s největší pravděpodobností uvidíte napsanou odpověď v každé vrásce na obličeji a na krku, v každém póru vaší kůže a všech konturách a formách vašeho těla, které se nafukují tam, kde by neměly. Jestliže jíte stravu takovou jako ostatní - většinou továrně vyrobenou, která stojí v regálech samoobsluh - pak si můžete být jisti, že dnes žijete přesto a ne proto, že jste jedli tato jídla.
Tyto potraviny zachovají život na úkor všeho toho, pro co ve skutečnosti stojí za to žít. Taková potrava neobsahuje žádný život a není ani schopna žádný život vyvolat, přes všechna tvrzení hlásající pravý opak. Nemůžeme být současně živí a mrtví. Prodej potravin v plechovkách a lahvích, ve kterých nebyl zničen život, zakazuje zákon, to znamená, že potraviny musí být zahřáty na vysokou teplotu, pasterizovány nebo konzervovány.
Jestliže sníte potravinu, která byla vysokou teplotou udělána trvanlivou, pak jste snědli něco, v čem chybí každá stopa života. Jestliže jste o těchto věcech ještě nezačali přemýšlet, potom to zní jistě podivuhodně. Nicméně mohou být duševní a tělesné poruchy, choroby a předčasné stárnutí bezprostředním důsledkem konzumace takových jídel, která se skládají z usmrcených potravin. Tento problém sám vyžaduje důkladného zamyšlení, jestliže máte zájem se dovědět, jak můžete omládnout.
Ve skutečnosti je to problém nanejvýš fascinující. Jestliže se odstraní přirozenou cestou, může mít tak příznivý účinek, že ho nezasvěcení budou považovat za zázrak.
Přede mnou leží náhodou zajímavý příběh jedné mladé dámy. Přestože jí bylo teprve jedenatřicet; probudila se jednoho rána s panickým strachem. Bylo kalné, mlhavé ráno, to znamená takový druh rána, který okrádá každou dospělou duši o radost ze života. Večer šla sice včas do postele, ale probudila se celá ztuhlá - a jak jí samé se zdálo - s bolestmi ve všech kostech těla. Za dvě hodiny by měla být v práci a ptala se sama sebe, jak se dostane z postele.
Připadalo jí, že váží tisíc kilogramů a každý okamžik byl utrpením. Cítila, že má bolestivou, oteklou hlavu a každá myšlenka procházející mozkem jí připadala slabým světélkem, které se musí nejdříve prodrat hustou mlhou. Bolesti v týle a ramenech byly horší než kdykoliv před tím a podle jejich slov se daly srovnat s poraněním "rozžhaveným železem". Byla tak nervózní, že jen maximální sebeovládání zabraňovalo, aby nezačala křičet a rvát si vlasy.
Tato žena byla onoho rána tak zoufalá, že se ptala sama sebe, proč vlastně tady je a jestli to má vůbec cenu žít. Pohled na hodiny ji však upozornil, že nemá čas o tom přemýšlet. Neměla ani čas se nasnídat, aby nezmeškala autobus. Pracovala v kanceláři jedné velké firmy spolu s tuctem jiných žen. Když se autobus blížil jejímu pracovišti, začala zase propadat panice a dostala strach ze dne, který na ni čekal. Bolely ji celé paže a ptala se zase sama sebe, jak to má vydržet celý den u psacího stroje. Jedině nutnost vydělávat si na živobytí ji nutila jít denně do kanceláře. Každý večer byla tak vyčerpaná, že nevěděla, jak přežije příští den.
Dnes však nastal v jejím životě obrat. Když se vrátila večer domů, přišla ji navštívit jedna její stará přítelkyně, zdravotní sestra, kterou léta neviděla. I ona měla v minulosti své problémy a zhoubný nádor, který ji málem zahubil, byl tím nejmenším zlem. Jakmile změnila výživu, začala jíst bohatě syrové ovoce, zeleninu a saláty a pít jejich šťávy - nádor úplně zmizel.
"Ale ty vypadáš tak zdravě a dokonce mladší než před šesti léty - nechce se mně věřit, že bys byla někdy v životě nemocná!" pravila naše mladá dáma své přítelkyni zdravotní sestře, která byla o tři roky starší. Zahrnula ji otázkami, aby zjistila, čím získala tolik vitality a tak zářící zdraví. Jestliže došlo k takovým převratným změnám u její přítelkyně, má jistě také šanci na zlepšení, pokud změní stejným způsobem svoje návyky.
"Je to docela jednoduchý program" vyprávěla zdravotní sestra, "ale pro mne to znamenalo zapomenout skoro na všechno, co jsem se během své práce na klinice naučila. První, co jsem udělala, bylo několik nálevů a střevních výplachů. Potom jsem ze své stravy úplně vypustila škroby a cukr a začala jsem denně pít čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Jeden den jsem pila šťávu z karotky a směs karotka-celer-petržel a špenát. Na druhý den jsem pila kromě karotkové šťávy většinou směs z karotky, červené řepy a okurek. Šťávy jsem střídala. Každý den ráno, jakmile jsem vstala z postele, vypila jsem sklenici horké vody se šťávou z jednoho citronu, bez umělého sladidla. Během dne jsem pila čerstvě vytlačenou pomerančovou a grapefruitovou šťávu. Co se týká jídla, řídila jsem se knížkou "Zdraví & salát" od Dr. Normana W. Walkera.
"Zdá se to až směšně jednoduché," řekla naše mladá dáma své přítelkyni, ale já jsem právě dosáhla téměř bodu, kdy si myslím, že je se mnou konec. Tys mně v každém případě ukázala cestu a já to chci sama zkusit."
Pod vedením své přítelkyně absolvovala naše mladá žena týdně dva střevní výplachy a hned pozorovala, jak se jí její mozek a myšlení začaly vyjasňovat. Nezměnila svoji výživu radikálně, ale pila denně čerstvé šťávy a odstranila ze svého jídelníčku všechno, co obsahovalo cukr a škroby.
Koupila si knihu "Zdraví & salát" a po přečtení byla schopna svou výživu pozvolna měnit tak, že každý týden vynechala ze svého jídelníčku některou neužitečnou potravinu a nahradila ji čerstvou zeleninou nebo ovocem. Za šest týdnů byla tak daleko, že si pochutnávala na jídlech, ve kterých nebyl ani škrob, ani cukr, mléko nebo maso.
Přestala pít kávu a čaj a nahradila je ovocnými šťávami. Denně si přinesla do kanceláře dvě termosky se šťávami, aby nemusela pít colu nebo limonády. Ke snídani měla jednoduše ovoce.
Obědvala buď salát ze syrové zeleniny a nějaké ovoce, nebo jen ovoce. K večeři si připravovala dušenou zeleninu s čerstvým salátem a trochou tvarohu, jako "moučník" jedla ovoce. Každý den pila půl litru syrové zeleninové šťávy.
Před tím, než se objevila na scéně její přítelkyně, vypadala naše mladá dáma dobře o deset let starší, než ve skutečnosti byla. V zaměstnání nepodávala žádné zvláštní výkony, byla považována za průměr. Muži se o ni nezajímali, byla příliš "fádní".
Asi dva nebo tři měsíce poté, co změnila svoje zvyklosti v jídle, zlepšil se její pracovní výkon tak, že byla povýšena na sekretářku vedoucího jednoho oddělení firmy.
Chtěl bych, nebo mohl bych vám ukázat dvě fotografie, které mám před sebou. Jedna byla zhotovena před dvanácti léty, to je asi tři roky před touto velkou změnou její životosprávy a ta druhá před několika měsíci. Na té starší fotografii vypadá jako čtyřicetiletá, zatím co na té poslední ne starší než 26 až 27 let.
Celý život jsem se řídil zásadou, že jestliže chci dosáhnout něčeho, co jiní dokázali, dokážu to také. Jestliže chcete omládnout, naučte se, jak se to dělá - a přeměňte to v činy.
