Speciální recepty

Benediktový odvar s vínem:

Jednu čajovou lžičku benediktu na 1/2 litru vína a povaříme tak dlouho, dokud nezbude vína v nádobě 0,25 litru.

Směs:

1 díl benediktu, 1 díl hořce žlutého, 1 díl vachty třílisté, 1 díl pelyňku, vše smícháme dohromady. Jednu čajovou lžičku této směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně. Zvyšuje žaludeční sekreci a povzbuzuje žaludeční činnost

Obklady z listí (černý bez):

Mladé listy rozemeleme nebo rozválcujeme válečkem na nudle a přikládáme na bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby, na končetiny postižené revmatismem.

Bezinkový ocet:

Jedno až dvě květenství naložíme do 1 litru octa a necháme stát 14 dní na slunci. Potom slijeme a procedíme. Používáme k obkladům a k masírování únavou namožených a bolestivých údů.

Bezinková povidla:

Očištěné vyzrálé plody dobře rozvaříme s vodou na kaši. Necháme vychladnout, prolisujeme, přidáme cukr (1/2 kg na litr šťávy), trochu pektogelu a svaříme za stálého míchání do zhoustnutí. Pozor aby se povidla nepřipálila - zhořknou a nedají se jíst! Ukládáme do malých skleniček, převážeme dvojitým celofánem nebo je normálně zavaříme a uložíme. Po otevření brzy spotřebujeme, neboť snadno plesnivějí, hlavně ve vlhkém prostředí. Užíváme 3-4 lžíce denně po dobu 1-2 týdnů při všech neuralgiích, ischiasu, zánětu trojklanného nervu, zánětu mezižeberního nervu, neuralgických bolestech hlavy, revmatizmu a proti zácpě.

Bezinkový diabetický rosol:

Vyzrálé plody rozvaříme, vylisujeme, do šťávy přidáme umělé sladidlo, pektogel a 0,5 hodiny vaříme. Uzavřeme do malých skleniček a sterilujeme. Ukládáme do studené místnosti.

Bezinkové víno:

Do 1 l bílého vína dáme 100g vylisované šťávy nebo džemu, popřípadě 50g sušených bezinek. Uzavřeme a uložíme na 3 dny do chladna. Užíváme každé 2 hodiny polévkovou lžíci při neuralgii. V Itálii se bezinkovou šťávou falšovalo portské víno, které bylo vlivem toho velmi léčivé, a tím se prý přišlo na účinky bezových drog.

Domácí bezinkové víno:

Celé bezinkové plody otrháme, necháme očištěné asi 2 dny odležet, pak obereme ze stopek, dáme do 4 litrové láhve od okurek, ovážeme papírem, ten propícháme a necháme asi 4 dny stát. Pak propasírujeme a přidáme 900g cukru. Šťáva se svaří a víno je hotové.

Bezinkové víno z povařených bezinek:

Bezinky na vodní lázni povaříme a vylisujeme šťávu. Na litr šťávy dáme litr vody, 500g cukru a 10g kvasnic. Vylisované zbytky bezinek můžeme ještě jednou vyluhovat jedním litrem vody, do které dáme ještě 250g cukru a přidáme do moštu. Kvašení trvá asi 14 dnů a potom lze víno stočit. Je-li bezinkové víno dobře prokvašené a všechen cukr je zkvašený na líh, je takové víno vhodné i pro nemocné cukrovkou.

Bezinkové portské víno:

5 l bezinkové šťávy 2,5 - 3 kg cukru, 3 hřebíčky, 2 zrna nového koření. Vše se krátce povaří a dolije do 10 litrů převařenou vodou. Potom přidáme jeden balíček živné soli a 2 balíčky vinných kvasinek značky Portské. Necháme 48 hodin předtím zakvašené ve šťávě či v mostu. Víno necháme pod kvasnou zátkou zkvasit. Po bouřlivém kvašení přetočíme, necháme znovu kvasit a ještě několikrát přetočíme. Pravidelně doléváme.

Vermutové bezinkové víno:

Do 10 litrů bezinkového portského vína stočeného po prvním bouřlivém kvašení přidáme kůru z jednoho pomeranče, 5g pelyňku, 2g hořcového kořene, 1g koření anděliky, 3 hřebíčky, 2 zrna nového koření, 1g listu máty peprné, 1g listu meduňky, 1g celé skořice, 3g puškvorce, 1g fenyklu nebo jiné vermutové aromatické koření. Přidáme ještě 1000g cukru a jedny kvasinky Portské. Po skončení kvašení přetočíme a můžeme přisladit podle chuti.

Šťáva a likér z bezinek:

2 litry černých kuliček bezinek, 1 litr vody, 1 kg cukru, 2 sáčky vanilkového cukru, 4 lžíce odvaru černé kávy, 1 dl rumu. Kuličky bezinek vybíráme je hodně dozrálé. Uvaříme je v 1 litru vody a dobře procedíme. Pak do šťávy přidáme cukr, vaříme 5 minut, přidáme vanilku a nakonec 4 lžíce odvaru černé kávy. Velmi dobře se osvědčuje káva instantní. Do vychladlé šťávy přidáme rum. Pro labužníky získanou šťávu smícháme s hanáckou vodkou v poměru 1 : 1. Tento likér prý chutná velice ženám.

Babiččin bezinkový likér:

Natrháme dostatečné množství bezinek, obereme od stopek a povaříme. Předem přidáme kyselinu citrónovou podle chuti. Šťávu prolisujeme, procedíme přes plátýnko, aby se zadržely všechny vločky. Okyselením šťávy dosáhneme krásnou červenou barvu. Na 1 litr šťávy přidáme 10g hřebíčku a svaříme jej s 500g cukru. Po vychladnutí přidáme 1 litr 40% lihoviny (rumu). Výsledný likér má mít asi 20% alkoholu.

Med z květů černého bezu: . . .

25 květů z černého bezu, 1 velký citrón, 1 litr vody, 1000g krystalového cukru. Citrón dobře oloupeme a nakrájíme na plátky. Květy opereme a odstřiháme velké stonky. Květy spolu s oloupaným citrónem povaříme 20 minut v litru vody, potom směs odstavíme a necháme vyluhovat 24 hodiny. Druhý den vše přecedíme přes plátno a vymačkáme. Do vzniklé šťávy přidáme cukr a vaříme tak dlouho, až se hmota začne táhnout. Med ochutnáme a podle chuti ještě můžeme přidat citrón. Horký med plníme do sklenic

Polévka z květů černého bezu:

Očištěný, opláchnutý květ vaříme v mléce, přidáme cukr, špetku soli a potom zašleháme žloutky. Jako vložka se podávají sněhové noky.

Bezinky jako borůvky - džem:

2 kg jablek, 1 kg bezinkových bobulek, 0,8 kg krystalového cukru, 30 g kyseliny citrónové, případně šťáva ze dvou citrónů, 1 - 2 dl rumu. Jablka dobře opereme, rozvaříme, prolisujeme a ještě povaříme. Přidáme bezinkové bobulky a dále vaříme. Do rozvařeného džemu vmícháme krystalový cukr, vaříme asi 10 minut a zkoušíme, zda džem již želíruje. Těsně před dokončením vmícháme kyselinu citrónovou nebo šťávu z citrónu. Tento džem je výborný na omelety.

Řízky z bezinek - kosmatice:

3 vejce, trochu soli, trochu vegety, 2-3 lžíce mléka nebo smetany, hladká mouka podle potřeby. Z vajec, mléka, soli a mouky vyšleháme husté jemné těstíčko. Na smažení vybíráme polorozvinuté květy bezu. Nejprve je dobře opereme, necháme okapat, namočíme do hladké mouky a potom ponoříme do těstíčka. Smažíme ve vysoké vrstvě, nejlépe rostlinného tuku. Ke kosmaticím se podává bramborová kaše a zeleninový salát. Pro děti můžeme udělat i ze sladkého těsta podobně jako omelety. V tom případě posypáváme kosmatice skořicovým cukrem.

Čaj na rakovinu plic:

1 díl řebříčku a 1 díl puškvorce; jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Směs na nemocné ledviny:

1 díl zlatobýlu, 1 díl pitulníku žlutého nebo hluchavky bílé a 1 díl svízelu. Jednu čajovou lžičku této směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 3 - 4x denně po doušcích. Každá nemoc ledvin (hnisání ledvin, svrašťování ledvin a pomáhá při léčbě umělou ledvinou) se ztratí (prý již po 14 dnech při hnisání a po 21 dnech při svrašťování).

Směs na zvětšenou prostatu:

1 díl zlatobýlu, 1 díl hluchavky bílé, 1 díl komonice, 1 díl srdečníku, 1 díl vřesu. Jednu čajovou lžičku této směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 3 - 4x denně po doušcích.

Směs na trudovitost, opary a různé kožní vyrážky:

5g nati macešky, 4g mléčného cukru a 2g semen fenyklu. Jednu čajovou lžičku této směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně

Čerstvá šťáva rozpuštěná v mléce:

Z čerstvých macešek vymačkáme nebo vylisujeme šťávu a přidáme jednu lžičku do 0,25 litru mléka. Působí jako prostředek mírně projímavý a čistící krev.

Třezalkový olej:

Květy, natrhané za slunečného dne, volně naplníme do láhve až po hrdlo a zalijeme dobrým stolním olejem (olivovým, slunečnicovým, mandlovým a pod.). Květy musí být v oleji ponořené. Láhev dobře uzavřeme a postavíme ji na několik dní na slunce nebo na teplé místo. Do týdne se olej zbarví do červena. Potom přefiltrujeme přes hadřík, zbytek vylisujeme, olej uschováme v tmavých lahvičkách.

Třezalková tinktura:

Jeden díl květů, natrhaných za sluněného dne, volně naplníme do láhve a zalijeme devíti díly 38 - 40 % lihoviny. Láhev dobře uzavřeme, a postavíme na 14 dnů na slunce nebo na teplé místo. Tinktura se zbarví do červena. Pak ji přefiltrujeme a uschováme.

Směs proti rakovině:

1 díl přesličky, 1 díl rozrazilu lékařského; jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Účinkuje jako prevence proti zvápenatění tepen a ztrátě paměti, protože pročišťuje krev. Je to nejlepší způsob jak předcházet rakovině.

Směs na zánět mandlí:

1 díl přesličky, 1 díl třezalky jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Účinkuje při nočním pomočování (jí se jen suchá strava), zánětu mandlí, zánětu sliznice dutiny ústní, hnilobném procesu zubů, krvácení dásní, fistulích a polypech na patře a v krku.

Sedací přesličkové koupele:

100g přesličky dáme do studené vody na noc. Druhý den ohřejeme k varu a přilijeme do vany. Doba koupání je 20 minut a voda musí sahat až nad ledviny. Utírání je zbytečné, mokrý se zabalte do koupacího pláště a lehněte si na jednu hodinu do postele.

Kořen pivoňky ve víně:

Jednu čajovou lžičku kořene pivoňky vaříme ve 0,25 litru vína asi 5 minut. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Meduňkové víno:

Jeden díl čerstvě nasbíraných listů naplníme do dobře uzavíratelné láhve a zalijeme 9 díly dobrým vínem, dobře uzavřeme a postavíme na 7 dní na slunce. Pak vše slijeme do připravených lahviček.

Kneippův žaludeční likér:

500g cukru, 1 litr vody, co se vejde mezi tři prsty máty, zeměžluče, pelyňku, hořce, anděliky, pomerančové kůry, jalovce a špetka chininové kůry. Cukr svaříme s vodou. V dalším čtvrtlitru vody pomalu rozvaříme všechno koření. Necháme vychladnout, pak nálev přecedíme přes plátýnko a přidáme půl litru lihu. 10 dnů dáme do tepla ustát. Nakonec spojíme s cukrovým nálevem.

Mátové bonbóny proti kašli:

120g medu, 100g krystalového cukru, 2 lžíce velmi silného mátového čaje, šťáva z poloviny citrónu. Med, krystalový cukr a citrónovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Přidáme 2 lžíce velmi silného mátového čaje nebo 2 lžíce mátové šťávy s lihem (1:1). Ještě chvíli povaříme a pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly. Tyto lipové bonbóny jsou velmi dobré proti kašli a při nachlazení.

Mátová omáčka:

Hrst hrubě nasekaných mátových listů, 4 lžíce octa, 4 lžíce citrónové šťávy, šálek oleje, půl lžičky chilli nebo pálivé papriky, půl lžičky mletého pepře, 1 a 1/2 lžičky práškového cukru, sůl. Ocet a citrónovou šťávu uvedeme do varu, do něj vhodíme mátu a odstavíme. Ostatní přísady rozmícháme v oleji, přelijeme k mátovému odvaru a necháme ustát přes noc. Druhý den scedíme. Mátová omáčka je vhodná ke skopovému, rybám, rýži a zelenině a patří k základním omáčkám indické kuchyně.

Voňavá omáčka:

2 kelímky jogurtu, lžička čili nebo pálivé papriky, lžičky kari koření, 2 - 4 lžíce sekané máty peprné a sůl. Všechny přísady rozmixujeme a směs dáme vychladit. Omáčku zdobíme několika lístky máty peprné. Je vhodná zejména ke skopovému.

Mátový likér:

2 hrsti máty čerstvě nasbírané, 80% čistého lihu, 1 litr destilované vody, 500g cukru. Sbíráme mladé čerstvé mátové lístky, dobře je opereme a dáme do láhve se širokým hrdlem. Láhev dolijeme čistým lihem a necháme vyluhovat na teplém místě asi 2 týdny. Výluh přecedíme. Na 1 litr výluhu přidáváme 500g cukru rozvařeného ve vodě. Používáme destilovanou vodu. Likér necháme několik týdnů uležet. Používáme jej při nachlazení a proti kašli.

Mátový sirup:

500g krystalového cukru, 1/2 litru vody, 60g čerstvě natrhaných mátových lístečků, 1 citrón. Do skleněné nádoby dáme vodu s cukrem a vaříme. Odstraňujeme pěnu a svaříme hustý cukerný sirup. Do něj vysypeme na drobno pokrájené lístky máty a necháme přejít varem. Nádobu odstavíme, přikryjeme a necháme vyluhovat asi hodinu. Můžeme dochutit několika kapkami citrónové šťávy. Sirup naléváme do menších lahviček. Doporučujeme vám jej při nachlazení, nechutenství, špatném trávení. Užíváme třikrát denně polévkovou lžíci.

Ražniči s mátou:

500g vepřové kýty, sůl, olej, pepř, cibulka, citrónová šťáva, máta. Maso nakrájíme “přes vlákno” na kousky silné asi 1 cm a přiměřené velikosti. Odstraníme všechen tuk a blány. Maso naklepeme. Z oleje, soli, citrónové šťávy, jemně nasekané cibulky a jemně nasekaných lístečků máty si připravíme marinádu. Necháme ji asi hodinu rozležet v ledničce. Potom dobře promícháme maso s marinádou a dáme do porcelánové misky. Přikryjeme a necháme v ledničce do druhého dne. Grilujeme asi 15 minut.

Lipové bonbóny proti kašli:

120g medu, 100g krystalového cukru, 2 lžíce velmi silného lipového čaje, šťáva z poloviny citrónu. Med, krystalový cukr, lipový čaj a citrónovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly. Tyto lipové bonbóny jsou velmi dobré proti kašli a při nachlazení.

Likér z lipového květu:

Lipový květ, 80% líh, 1,25 litru vody, 700g medu. Sbíráme čerstvě rozkvetlý lipový květ. Okurkovou láhev naplníme do poloviny čerstvě nasbíraným rozkvetlým lipovým květem, dolijeme až k hrdlu čistým lihem a necháme vyluhovat na slunném teplém místě 2 týdny. Poté výluh přecedíme. Na 1 litr přidáváme 700g medového roztoku. Lipový likér necháme ještě několik týdnů uležet. Je výborný při nachlazení a proti kašli.

Kostivalová tinktura:

Nakrájený a očištěný kořen vložíme do dobře uzavíratelné nádoby, a zalijeme 9 díly 38 - 40% žitné, slivovice, režné nebo jiného alkoholu, dobře uzavřeme a postavíme na 10 - 14 dní na slunce nebo k topení. Občas protřepeme. Za 14 dní se černá tekutina slije do lahviček a popíše názvem a datem. Nejlepší je tinkturu nechat uležet nejméně dva roky, protože pak je ještě účinnější a ještě mazlavější.

Kostivalový prášek:

Suchý kořen roztlučeme nebo rozemeleme a přesejeme přes sítko. Podáváme 1-3 lžičky a zapíjíme vodou nebo rozmícháme ve smetaně. Užíváme jako projímadlo a jako prostředek proti kašli.

Kostivalové kašovité obklady:

Dobře usušené kořeny pomeleme na moučku; v šálku vřelé vody, do které jsme přidali několik kapek jedlého oleje rychle smícháme na kaši, natřeme na plátěný hadřík, teplé položíme na nemocné místo a zabalíme.

Obklady z čerstvých kostivalových listů:

Čerstvé listy (mohou být i teplé) umyjeme, na desce rozválíme válečkem na nudle, položíme na bolestivé místo a zavážeme.

Kostivalové víno:

2 až 5 čerstvých, umytých kořenů nadrobno nařezaných vyluhujeme 5 - 6 týdnů v litru přírodního bílého vína. Je to vynikající lék při chorobách plic.

Čaj z kostivalových kořenů:

Dvě polévkové lžičky nadrobno nařezaného kořene vyluhujeme v 1/2 litru studené vody přes noc, ráno jen zahřejeme a scedíme. Pijeme po doušcích.

Míchaný čaj na žaludeční vředy:

Nejdříve si uděláme do zásoby směs ze 100g kostivalu, 50g měsíčku a 50g rdesna ptačího (truskavce). Jednu vrchovatou čajovou lžičku této směsi spaříme ve 0,25 litru vody a necháme vyluhovat 3 minuty. Denně pijeme tři až čtyři šálky po doušcích.

Oficiální čaj:

1 díl květu heřmánku, 1 díl plodu fenyklu, 1 díl plodu kmínu a 1 díl listu máty peprné. Jednu polévkovou lžíci směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody, necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích proti nadýmání.

Olej pro neslyšící:

V heřmánkovém oleji pražíme mořskou cibuli a ještě teplou ji kapeme do ucha postiženému, potom mu občas kapeme do ucha teplý heřmánkový olej.

Obklad na bolavé oči:

Jednu lžičku heřmánku uvaříme v mléce. Teplý obklad pokládáme na zavřené oči a ty se zakrátko vyléčí.

Heřmánkový likér:

75g kořínků heřmánku pravého rozemeleme na prášek, prosejeme a zalijeme 1 litrem dobré žitné pálenky. Necháme 14 dní vyluhovat, přefiltrujeme a užíváme 3x denně po 10 kapkách (ne více!) proti chronickému revmatizmu.

Směs na bronchiální astma:

1 díl jitrocele, 1 díl mateřídoušky; jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Pijeme jej také při onemocnění jater a močového měchýře.

Obklady z listů jitrocele:

Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.

Jitrocelový sirup I:

Asi 400 g jitrocelových listů, hrst nových smrkových výhonků a jednu třezalku vložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a uložíme do chladničky.

Jitrocelový sirup II:

Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a uložíme do chladničky.

Jitrocelový sirup III:

Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.

Jitrocelový sirup IV:

Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. I takto získaný sirup dobře převaříme.

Jitrocelový sirup V:

2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do čaje.

Smažený jitrocel:

2 vejce, 2 lžíce mléka, 3 lžíce výběrové mouky, trochu soli, špetka kypřícího prášku, moučkový cukr, skořice. Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme, osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

Směs na kýlu a výhřez:

1 díl kokošky pastuší tobolky, 1 díl kontryhele; jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se při vyhřeznutí dělohy a tříselné kýle (průtrži). Kromě toho se místo masíruje tinkturou z kokošky pastuší tobolky a provádějte 3x týdně koupel z řebříčku obecného ( 100 g bylinky na koupel). Směs se také pije při atrofii - chřadnutí svalů (neléčitelné onemocnění svalů).

Čajová kopřivová kůra:

Ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět pijeme jedem až dva šálky čaje. Po takové kůře se budete cítit velmi dobře, pružně a mladě. Pije se neslazený a můžeme do něho přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

Směs na čištění krve:

30g měsíčku, 10g kopřivy, 10g řebříčku; jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Směs na hemeroidy:

15g kopřivy, 10g smetánky, 30g natě řebříčku a 30g natě jablečníku; jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích.

Odvar z kořene kopřivy:

1 polévkovou lžíci strouhaného kořene kopřivy vaříme 10 minut v 1/2 litru vody. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po doušcích. Používá se na posílení prsou, čištění plic a žaludku.

Odvar proti padání vlasů:

100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem. Používá se k večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele:

Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.

Bylinný polštářek:

Sušenou mateřídoušku napěchujeme do plátěného polštářku, který zašijeme nebo zapneme zipem.

Sirup:

Čerstvou nať s květy mateřídoušky mírně navlhčíme namočenou rukou a postupně ukládáme do sklenice a prosypáváme přírodním cukrem. Po naplnění celé sklenice silně stlačíme. Sklenici postavíme asi na tři týdny na slunce. Potom tekutinu slijeme, zbylou masu propláchneme v trošce vody a tu přilijeme do sirupu. Tekutinu odpařujeme na slabém ohni, ale nesmíme ji vařit. Sirup nesmí být řídký ani hustý, proto ho necháme jednou či dvakrát na zkoušku vychladnout.

Čaj na cukrovku:

Tento čaj snižuje hladinu cukru v krvi a proto se doporučuje užívat i při cukrovce.

• 4 díly jestřabiny (Herba galegae)
• 1 díl   fazole (Pericarpium phaseoli)
• 3 díly kořenu pampelišky (Radix taraxici)
• 1 díl   plodů fenyklu (Fructos foeniculi)
• 2 díly kopřivy
• 1 díl   srdečnice
• 4 díly listů borůvek