Pažitka
Pažitka
Alium schoenoprasum L.
Pravděpodobně pochází ze Středomoří. Planá roste téměř na všech kontinentech, především kolem vodních toků. Známá je od dob starého Řecka a Říma. Planá i zahradní pažitka se dá využít jako koření, plané druhy mají výraznější chuť.
V přírodě raší od března do května, ale můžeme jí pěstovat i za oknem v květináči takto ji můžeme mít po celou zimu. Pažitka tvoří husté trsy dutých rourkovitých listů, které vyrůstají z drobných cibulek. Druhým rokem růžově nebo nafialovělé květe (podobně jako cibule). Je mrazuvzdorná, potřebuje kvalitní půdu a dostatečnou zálivku, teplo a světlo.
Pažitka je důležitý zdroj vitamínu C. Obsahuje také karoten, vitamín B2, silice obsahující síru, mnoho sodíku a honě vápníku, draslíku, fosforu, železa a síry.
Pažitka podporuje trávení, má vliv na chuť k jídlu a na snižování krevního tlaku.
Pažitkové listy se používají výhradně syrové.
Používá se na zdobení čerstvých zeleninových salátů.
Pro ty, kteří se rozhodli svou potravu nejdříve zničit vařením:
Používá se do polévek (jako zelené koření), omáček, do vaječných jídel, do bylinkového másla, na přílohy, na chléb s máslem, do pomazánek, na dozdobení chlebíčků, vařených jídel.
