Máta peprná
mata.jpg)
Máta peprná
Mentha piperita L.
Lidové názvy:
Pepřová máta, balšám, větrové koření, větrovka.
Výskyt:
Roste na březích a v příkopech, pěstuje se v zahradách. Máta peprná je jednou z nejstarších léčivých bylin a znali ji již staří Egypťané.
Popis:
Máta je vytrvalá bylina. Má chlupatou lodyhu, až 75 cm vysokou. Listy jsou vejčité, kopinaté, špičaté, ostře pilovité, skoro celokrajné, mají až 10 mm dlouhý řapík. Čepel je poněkud pýřitá, asi 8 cm dlouhá, žláznatě tečkovaná, na líci tmavozelená, na rubu světlejší. Při pěstování je nutné mátu něčím ohradit, neboť se rychle rozrůstá.
Sbíraná část:
listy před rozkvětem (Folium menthae piperitae) nebo nať s mladými kvetoucími vršky (Herba menthae piperitae).
Sbíráme:
od června do září.
Sběr:
Listy se sbírají na počátku květu za suchého počasí okolo 12. hod a suší se ve stínu, pokud možno rychle. Při pomalém sušení hnědnou. Umělá teplota by neměla překročit 35 ° C. Droga musí být každý rok vyměňována a uchovávána v dobře utěsněných nádobách.
Účinné látky:
Menthol, menthon, menthofuran, ve stopkách terpeny a řadu jiných látek. Mají chuť palčivě kořennou a zvláštní větrový zápach.
V suchém stavu má droga silný charakteristický pach a palčivě kořennou chuť s příjemně chladivou pachutí.
Použití:
- Tlumí a odstraňuje křeče, zvláště v trávicím traktu,
- zmírňuje nadýmání,
- působí dezinfekčně
- a povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, zejména žluči.
V silnější koncentraci působí menthol na kůži místní znecitlivění.
! Soustavné užívání mátového čaje může vést k poruchám krevního obrazu !
Čaj (nálev):
Ráno a večer po koflíku se užívá při
- bolestivých křečích trávicího traktu
- a nadýmání,
- při nemocech žaludku nervového původu,
- kolikách,
- při nedostatečném vylučování žluči
- žlučových kaméncích,
- jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu.
- Dále při dávení,
- křečích,
- zápachu z úst,
- chrlení krve (s octem)
- při ekzémech.
- 3 lžičky řezaných sušených listů přelijeme ½ l vařící vody a necháme 15 minut louhovat.
Pijeme neslazený, 2 šálky denně
Inhalace:
se používá při
- rýmě,
- zánětu hrtanu
- zánětu průdušek,
- při katarech cest dýchacích.
Olej:
se užívá vnitřně 1-3 kapky při
- špatném trávení,
- větrech,
- při horečnatém revmatizmu.
Tinktura:
Zevně k obkladům
- při svědění kůže,
- při svědění sliznice hltanové a hrtanové,
- při bolestech hlavy natíráme spánky,
- při vyrážkách,
- při kopřivkách.
Užívá se 3x 8 kapek denně při potížích
- zažívacího traktu,
- nadýmání,
- “nervóze žaludku",
- kolikách,
- žlučových problémech (málo žluči),
- pro chuť k jídlu.
Mátové bonbóny proti kašli:
- 120g medu,
- 100g krystalového cukru,
- 2 lžíce velmi silného mátového čaje,
- šťáva z poloviny citrónu.
Med, krystalový cukr a citrónovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Přidáme 2 lžíce velmi silného mátového čaje nebo 2 lžíce mátové šťávy s lihem (1:1). Ještě chvíli povaříme a pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly.
Tyto lipové bonbóny jsou velmi dobré proti
- kašli
- a při nachlazení.
Mátový likér:
2 hrsti máty čerstvě nasbírané, 80% čistého lihu, 1 litr destilované vody, 500g cukru. Sbíráme mladé čerstvé mátové lístky, dobře je opereme a dáme do láhve se širokým hrdlem. Láhev dolijeme čistým lihem a necháme vyluhovat na teplém místě asi 2 týdny. Výluh přecedíme. Na 1 litr výluhu přidáváme 500g cukru rozvařeného ve vodě. Používáme destilovanou vodu. Likér necháme několik týdnů uležet.
Používáme jej při
- nachlazení
- a proti kašli.
Mátový likér 2:
1 lžíci řezaných čerstvých nebo sušených listů zalijeme ¾ l koňaku, vodky nebo jiného destilátu a v dobře uzavřené láhvi necháme stát 3 týdny na slunci. Potom scedíme, přidáme 200 g zčeřeného cukru a uložíme na několik dní do studena.
Pijeme 1 - 2 likérové sklenky denně
- při zažívacích potížích.
Mátový olej:
Zevně používáme k
- inhalaci při zahlenění,
- rýmě,
- kašli,
- zánětu průdušek
- a nosních dutin.
- Potíráme jim čelo při
- bolestech hlavy,
- migréně,
- místa postižená neuralgií,
- revmatizmem,
- pohmožděniny
- a ekzémy.
Mátový sirup:
- 500g krystalového cukru,
- litru vody,
- 60g čerstvě natrhaných mátových lístečků,
- 1 citrón.
Do skleněné nádoby dáme vodu s cukrem a vaříme. Odstraňujeme pěnu a svaříme hustý cukerný sirup. Do něj vysypeme na drobno pokrájené lístky máty a necháme přejít varem. Nádobu odstavíme, přikryjeme a necháme vyluhovat asi hodinu. Můžeme dochutit několika kapkami citrónové šťávy. Sirup naléváme do menších lahviček.
Doporučujeme vám jej při
- nachlazení,
- nechutenství,
- špatném trávení.
Užíváme třikrát denně polévkovou lžíci.
Kloktadlo:
vyplachujeme ústa při
- zánětu dásní,
- bolestech zubů
- a proti zápachu z úst.
Koupel:
200 g máty vaříme ve 3 l vody asi 15 minut, necháme odstát a vlijeme do připravené lázně
- na posílení nervů,
- celkové osvěžení pleti
- a při svalových křečích.
Teplota lázně nesmí překročit 36 °C.
Mátová omáčka:
- Hrst hrubě nasekaných mátových listů,
- 4 lžíce octa,
- 4 lžíce citrónové šťávy,
- šálek oleje,
- půl lžičky chilli nebo pálivé papriky,
- půl lžičky mletého pepře,
- 1 a ½ lžičky práškového cukru,
- sůl.
Ocet a citrónovou šťávu uvedeme do varu, do něj vhodíme mátu a odstavíme. Ostatní přísady rozmícháme v oleji, přelijeme k mátovému odvaru a necháme ustát přes noc. Druhý den scedíme. Mátová omáčka je vhodná ke skopovému, rybám, rýži a zelenině a patří k základním omáčkám indické kuchyně.
Voňavá omáčka:
- 2 kelímky jogurtu,
- lžička čili nebo pálivé papriky,
- lžičky kari koření,
- 2 - 4 lžíce sekané máty peprné
- a sůl.
Všechny přísady rozmixujeme a směs dáme vychladit. Omáčku zdobíme několika lístky máty peprné. Je vhodná zejména ke skopovému.
Žaludeční čaj:
- 30 g puškvorce (oddenek),
- 10 g heřmánku (květ),
- 10 g kmínu (plod),
- 40 g máty peprné (list)
- 10 g pelyňku (nať).
- 2 lžičky směsi na ¼ l vody.
Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut stát.
Užíváme 1 - 2 šálky denně.
mata.jpg)
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.
