19-7. Nadledvinky
Nadledvinky sedí na špici ledvin jako čepičky. Abyste si osvěžili paměť, zalistujte zpět a přečtěte si znovu osmou kapitolu o moci nadledvinkového sekretu adrenalinu a jeho účinku na celý organizmus - duševní i tělesný. Vzpomeňte si, že jediná kapička adrenalinu se okamžitě 1-2 miliardkrát zředí, což odpovídá jedné kapce ku 23 milionům litrů krve. Protože v našem těle máme asi 4,5 litru krve, přenechám vám, abyste si představili, jaké mikroskopicky malé musí být množství vyloučeného adrenalinu.
Náš Stvořitel nám určitě důvěřoval víc, než si zasloužíme, když nás vystavil tak mocné substanci, smrtelnému jedu. Náhlá úmrtí při návalu vzteku, strachu nebo rozčilení, mohou být jistě zaviněna nadměrným množstvím adrenalinu, které se dostalo do krve a nestačilo se dostatečně rychle zředit.
Například hovězí a vepřový dobytek, hnaný na porážku, cítí instinktivně svůj blížící se osud. Má zoufalý strach a propadá nepopsatelné panice. Následek toho je zaplavení krve a svalů jedovatým adrenalinem. Jejich "otrávené" maso je hned napadáno bakteriemi. Ve stejném okamžiku, kdy život opustí tělo zvířete, začne se maso rozkládat.
Adrenalin je jedna důležitá součást našeho omlazovacího procesu. Jestliže držíme všechny své negativní pocity pod kontrolou, je to pro nás nutným popudem, který potřebujeme, abychom byli silní, odvážní a vytrvalí. Neovládáme-li své pocity, "pomůže" nám adrenalin rychle zestárnout a urychlit senilitu. Kdyby nebyla naše výchova, když jsme byli ještě malí, trestuhodně zanedbávána, kdybychom se poučili o své anatomii a funkcích našich orgánů, byli bychom se velmi brzy v životě naučili poznávat, že se negativní city nevyplácejí. Byli bychom se velmi názorně naučili, co to znamená podlehnout hněvu, nechat se přemoci vztekem, nechat se zaslepit nesmyslnou a nerozumnou žárlivostí, nechat se sužovat starostmi nebo se stát obětí strachu. To vše dráždí nadledvinky, které odevzdávají potom do krve velká množství tohoto záludného, jedovatého, koncentrovaného adrenalinu.
Na druhé straně bychom se byli také naučili, jak nám takové ovládání těchto pocitů pomáhá až do konce našeho života rozumět sobě a druhým tak, že život stojí za to žít. Jsou-li nadledvinky zdravé a pracují bez poruch, odevzdávají do krve tolik adrenalinu, kolik je účelné. V takovém případě zvedá adrenalin krevní tlak a současně má opačný účinek na zažívací ústrojí - uvolňuje je. Zužuje krevní kapiláry a současně rozšiřuje průdušky. Má tak silný účinek na srdce, že po podání přímo do srdce, které právě přestalo tlouci, může v něm vzbudit novou činnost. Pět minut po zástavě srdce je člověk neodvolatelně mrtvý.
Adrenalin mimoto rozšiřuje zorničky a účastní se regulace pigmentu v kůži. Jestliže zvážíme všechny tyto funkce a jejich vzájemná propojení, můžeme si lehko představit, jaký řetěz úkonů proběhne, jestliže podlehneme negativním citům. Hněv, strach, žárlivost, úlek - jsou příliš zřetelně viditelné na rozšířených zorničkách, na změně barvy kůže, na vzestupu krevního tlaku - pomlčíme-li o frustraci a vyčerpání, které obyčejně následují.
Na druhé straně - a to je ta pozitivní strana - mohou být, a také v mnoha případech jsou, nadledvinky užitečné. Například lidé, kteří stáli tváří v tvář domnělým katastrofám, byli schopni hrdinských činů, které se zdály nemožné a nadlidské. Za to mohli poděkovat nadledvinkám, které jim svou konstruktivní činností "nalily" odvahy.
Zmiňuji se o tom proto tak podrobně, protože důsledné sebeovládání je výsledkem spolupráce s nadledvinkami. Tato spolupráce patří k úsilím, které je pro nás jedno z nejdůležitějších, jestliže chceme omládnout.
Vezměme si jako další příklad kouření. Zvyk kouřit se v minulých letech tak rozšířil, že sama produkce cigaret stoupla o 154 miliard liber - opakuji liber, ne cigaret. (v současné době je konzum cigaret v průmyslových zemích na ústupu, v neposlední řadě dík takovým knihám, jako je tato.)
Výroba nestoupla proto, že by snad kouření mělo pro kuřáka nějakou hodnotu nebo užitek. Jeho hodnota a užitek přichází k dobru jen výrobcům, překupníkům a lidem provádějícím reklamu. Přírůstek kuřáků je následek nejzáludnější, nejškodlivější a nejnebezpečnější reklamní kampaně, kterou si kdy lidský mozek vymyslel. Tabákový kouř obsahuje totiž dvě zvláště jedovaté dráždivé látky: nikotin a acrolein. Inhalace kouře provokuje nadměrnou sekreci adrenalinu. Je nemožné kouřit nebo se zdržovat v místnosti, ve které se kouřilo, a neinhalovat kouř.
Všimli jste si někdy, jak jsou lidé, kteří přišli ze zakouřené místnosti, "zamlženi" a jak zapáchají?
Diskutoval-li jsem někdy s kuřákem na toto téma, slyšel jsem víc než jednou, že "kouření není škodlivé, můj otec (nebo dědeček) kouřil celý život a dožil se osmdesáti, devadesáti nebo dokonce sto roků." Těm jsem musel vždycky oponovat a říkal jsem: "Vy žijete, přestože kouříte a ne proto, že kouříte."
Z pohledu kuřáka je kouření jasně velmi sporné téma. Existují aspekty kuřáckého problému, které mají velice negativní vliv na lidské chování. Zdá se, že kuřáci si nejsou vědomi toho, jak působí na nekuřáka kouř odpudivě. Nepřehlíží jen zdravotnické hledisko, ale také skutečnost; že neexistuje kuřák tabáku, který by se neprozradil páchnoucím dechem, pachem těla a oděvu. Na tomto zápachu vydělávají výrobci mýdel a deodorantů těžký kapitál. Avšak zápach těla, který přichází zevnitř těla, nemůžeme odstranit ani častějším mytím, ani nejrůznějšími přísadami.
Tabákové jedy se ukládají od úst až po, nejvzdálenější hroty plic. Lymfa se pokouší se jich zbavit póry kůže. Viděli jste někdy ručník kuřáka, který právě opustil parní lázeň? Je prosycen potem, který má hnědou až tmavohnědou barvu. To je nikotin a acrolein, které v oběhu kolovaly s proudem lymfy, a prodraly se kožními póry navenek.
Kouření se stává snadno návykem. Je to rozhodně špatný návyk, bez ohledu na druhé. Tabákový kouř působí na nekuřáky odpudivě. Slyšeli jste už někdy říkat kuřáka "já bych chtěl nebo mohl přestat kouřit"? Já to slyším pořád. Nedávno mně řekla jedna známá paní: "Já bych chtěla a mohla přestat kouřit, ale abych byla upřímná - mně to moc chutná".
Odpověděl jsem: "To znamená, že nechcete přestat a ani to nemáte vážně v úmyslu. Mimochodem - máte představu o tom, jak nezdravě páchnou vaše vlasy kouřem, který lpí na stěnách a celém bytovém zařízení? Proto jsme vás v poslední době nenavštěvovali. A ještě něco - máte tušení, jak je váš dech cítit nečistotou? I když jste několik hodin nekouřila, je váš dech a zápach těla odpuzující. Máme vás velmi rádi, ale nikdo z nás nesnáší tyto nepříjemné zápachy."
Za několik dnů jsme se potkali znovu, byla přátelštější, než kdy předtím a ohlásila nám, že "přestala kouřit jednou pro vždycky". Spálila v kamnech celý balík cigaret a její muž, který je nekuřák, rozkvetl.
Každý, kdo si přeje omládnout a kdo chce být ohleduplný ke svému okolí, může přestat kouřit, jestliže je jeho přání dosti silné.
Nebojte se, neostýchejte se někoho poprosit, aby ve vaší pracovně, domě nebo bytě nekouřil. Já nedovolím nikomu kouřit v mém autě, bytě nebo kanceláři. Jestliže se to někomu nelíbí, potom mě bude těšit, když už se nikdy neuvidíme.
Nedávno jsem se poohlížel po přístroji, který měl stát několik tisíc dolarů. Navštívil mě zástupce firmy právě, když jsem byl zaměstnán lidmi, kteří přijeli z daleka, abychom se viděli. Omluvil jsem se na okamžik, abych ho přijal. Měl přesně ten přístroj, který jsem si přál, ale poslal jsem ho pryč, aniž bych mu dal příležitost přístroj předvést. Jeho dech, oděv a tělo páchly tabákem. Ztratil zakázku, která by mu byla přinesla několik set dolarů - jen kvůli neuváženému návyku.
Chtěl bych, abyste to správně pochopili: nemám naprosto nic proti tomu, jestliže někdo kouří, chce kouřit a ví, co dělá, a neznečisťuje vzduch, který dýchám já. Je to jeho tělo, které poškozuje a má právo být rychle starým a senilním, tak jako já mám právo omládnout. 17
