19-1. Epifýza
Epifýza zasahuje do záležitostí našeho "vyššího" nebo duševního JÁ. Obyčejně se podílí spolu s hypofýzou na funkcích mozku jako je: paměť, soudnost, rozum, přemýšlení, pozorování, láska, úcta atd. Tyto funkce se uvedou do pohybu "vedením", které bylo uvedeno do vibrací epifýzou, podobně jako mikrofon vašeho rádia, jenže milionkrát rychleji.
Aktivita epifýzy závisí na duševní úrovni, na které člověk žije. Jestliže je na vyšší duševní úrovni, má její vibrace mocný vliv na city. Žije-li na nižší, materiální, hrubé, tělesné úrovni, jsou jeho city stejného druhu jako u zvířat.
Jednou jsem udělal zajímavý pokus s jedním tímto "vedením". Můj přítel, vědecký pracovník, vyvinul citlivý elektrický měřicí přístroj, který registroval vibrace primitivních zvířat a vysoce vyvinutých spirituálních lidí. Já jsem držel v ruce "kormidlo", zatímco on pracoval na stupnici svého přístroje.
Tvrdil, že člověk, který má toto "kormidlo" v ruce, může registrovat jen svou vlastní přirozenou vibraci, podle stavu vědomí, ve kterém se právě nachází. Řekl jsem mu, že každý, kdo sám sobě vládne a sám sebe kontroluje, může si svoji vibraci libovolně zvýšit nebo snížit. Byl úplně jiného mínění, a proto jsme experimentovali.
Skoro hodinu jsem nechal ručičky jeho přístroje skákat po stupnicích. Přiměl jsem svou vůlí svoji epifýzu, aby vibrovala tak, jak jsem chtěl já. Začal jsem uvolněně, smířen s celým světem, ve stavu jakési extáze, vsedě na malé stoličce. Ve vteřině jsem si představil život Krista a pokusil jsem se pocítit jeho úžasnou lásku ke všemu živému. Cítil jsem se doslova osvícen a dal jsem svému příteli znamení k zaznamenání mých vibrací. Představte si jeho ohromení a údiv, když ručička na jeho přístroji vyskočila na nejvyšší pozici!
Když jsem byl potom několik minut "zpět na zemi", začal jsem myslet na své francouzské vlčáky a na jejich štěňata, kterými nás nedávno obdarovali. Když jsem dal znamení k záznamu, klesla ručička na stupnici o 2/3 dolů - do oblasti zvířecích vibrací.
Za několik dalších minut jsem se začal koncentrovat na představu, že jsem v hale přeplněné lidmi, kteří pozorují boxerský zápas. Když jsem přijal dostatečné množství jejich emocí, dal jsem zase znamení a ručička přístroje spadla na nejnižší bod.
Tento experiment mě potěšil, protože mi dokázal, že jsem schopen ovládat svoji epifýzu a vlastně i svůj život. Můj přítel je ještě dnes tímto výsledkem ohromen a pokud vím, ptá se sám sebe, jak se to asi dělá.
Kdyby se zeptal mne, řekl bych mu, jak se to dělá:
nekouřím, nepiji alkohol ani limonády, nejím ani maso ani obilí, ani škroby a cukr a nepřipustím ani jedinou negativní myšlenku do svého vědomí.
Je to skutečně tak jednoduché. O tom ale později. 17
