Saturejka zahradní
Saturejka zahradní
Satureia hortensis L.
Saturejka je staré, dávno používané koření. Český botanický název je saturejka zahradní, lidově se jí říká satorka, číbr, šubra. Patří s řadou dalších voňavých bylin do velké čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
Pochází z oblastí kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. Vytrvalý druh saturejky (Satureia montana) je dosud součástí stálezelených porostů macchií, používá se rovněž ke kořenění.
U nás se pěstuje saturejka zahradní i saturejka horská. Je to až 30 cm vysoká bylina, žláznatě pýřitá, s drobnými, čárkovitě kopinatými lístky a s droboučkými bělavými a lila narůžovělými kvítky. Celá rostlina příjemně voní a má palčivou chuť. Dá se snadno pěstovat na zahrádce nebo v truhlíčku za oknem. Chceme-li ji mít na záhonu, sejeme ji přímo, do řádků 20-30 cm širokých, na slunném a teplém místě. Vzchází za dva týdny. Nemá zvláštní nároky na půdu, nejlépe se jí však daří na humózních, spíše lehčích půdách.
V době květu ji odřežeme či ostříháme a usušíme v tenkých vrstvách ve stínu. Pokud ji odstřihneme před rozkvětem, pak budeme mít 2 úrody.
Jako koření se používají odrhané lístky. Sušenou saturejku uchováváme v dobře uzavřených nádobách na suchém místě.
Saturejka obsahuje karvakrol a cymol, třísloviny, které mají protiprůjmový účinek, proto je vhodné přidávat saturejku do tučnějších jídel. Saturejková nať působí proti nadýmání a zabraňuje tvorbě plynů v zažívacím traktu, podporuje chuť k jídlu,usnadňuje trávení a zažívání, má protizánětlivé účinky, působí mírně močopudně.
Pro ty, kteří se rozhodli svou potravu nejdříve zničit vařením:
Saturejku můžeme použít všude tam kde se používá pepř, ale i do luštěnin, k bramborům, pomazánkám, uzeninám, zelenině hlavně k zelí a kapustě. Používá se také ve směsi na bylinkové máslo, omáčky. Může se použít i na kuře na Saturejce se zázvorem (Kari).
