Ananas
Ananas – Ananas comosus
Ananas obsahuje 90% vody a má mnoho draslíku, vápníku a sodíku. Pro svůj podstatně velký obsah síry a chlóru je hodnotným čisticím prostředkem. Ananas obsahuje velké množství kyselin, především kyselinu citrónovou, maleinovou a tartarovou, které ve své organické formě podporují zažívání a působí močopudně.
Tropický elegán s korunkou, co nezapře svůj původ
Ananas se už od prvního pohledu chová jako král džungle – nese si na hlavě zelenou korunku, jako by právě sestoupil z karibského trůnu, a i když vypadá jako ostnatá šiška po hormonální bouři, uvnitř se ukrývá sladké, voňavé zlato tropů. Tenhle tropický zázrak nese latinské jméno Ananas comosus, což v překladu působí skoro jako „chlupatý ananas“, i když ve skutečnosti spíš označuje jeho zelený chochol, který se pyšně tyčí nad zralým tělem plodu.
Původem pochází z Jižní Ameriky, pravděpodobně z oblasti dnešní Brazílie nebo Paraguaye, kde ho původní obyvatelé pěstovali a s láskou nabízeli jako královskou pochoutku hostům. Evropa ho poznala až díky Kolumbovi, který ho přivezl jako jeden z nejexotičtějších suvenýrů, a zamilovala se do něj tak hluboce, že ve středověku sloužil i jako dekorace pro hostiny šlechty. Dnes se pěstuje všude tam, kde se slunce nešetří – v Thajsku, na Filipínách, v Kostarice, ale i na Havaji, kde z něj dokázali udělat nejen pochoutku, ale i marketingový poklad.
Zralý plod bývá vysoký okolo 25 centimetrů, šťavnatý, intenzivně aromatický a chuťově sladce kyselý s příjemně svěží notou. Když ho člověk zakrojí, ozve se jemné zakřupnutí a z rány vytryskne zlatá šťáva plná slunce. A právě v té zlaté šťávě se skrývá celý ananasový zázrak.
Sklad vody, síry a tropického kyselinového kabaretu
Když by se měl ananas popsat čistě z chemického pohledu, připomínal by vodní nádrž s koktejlem kyselin, minerálů a enzymatických kouzel. Až devadesát procent jeho těla tvoří voda, což z něj dělá jeden z nejšťavnatějších plodů vůbec – ideální společník do letních dnů, kdy tělo volá po hydrataci, ale jazyk touží po chuti.
Co se týká minerální výbavy, vyniká hlavně draslíkem, který pomáhá srdci a tlaku, a také vápníkem a sodíkem, i když právě ten bývá v běžné stravě spíš přemírou než nedostatkem. V ananasu je ale důležitá ještě jiná dvojice – síra a chlór – které z něj dělají nejen tropickou sladkost, ale i očistný prostředek pro ty, kdo chtějí ulevit tělu, ať už po těžkém jídle nebo dlouhém večírku. Síra pomáhá detoxikovat, chlór má čistící účinek na střeva i krev – a v kombinaci s enzymy, o kterých bude ještě řeč, působí jako čisticí kartáč v tekuté formě.
Ananas dále obsahuje vitaminy skupiny B, zejména B1 (thiamin), B6 (pyridoxin) a biotin, takže podporuje nervy, metabolismus a také krásu vlasů. Vitamínu C má dost na to, aby si zasloužil pozornost v období chřipek, i když citron ho stále předežene. Vitamín A v podobě betakarotenu dodá tělu antioxidanty a trochu toho tropického záření i v zimě.
A teď pozor – kyseliny! Ananas není jen sladký, je to malý alchymista s kyselým dechem. Obsahuje totiž kyselinu citronovou, jablečnou (maleinovou) a vinnou (tartarovou), a to v organické formě, která se v těle chová mile a užitečně. Tyto kyseliny nejen podporují trávení, ale i pročišťují ledviny, stimulují vylučování moči a podporují vnitřní očistu, aniž by člověk musel sahat po chemických prostředcích.
A to nejlepší nakonec – bromelain. Tento enzym je doslova chloubou ananasu, a zaslouží si vlastní odstavec. Ale o něm až příště.
Tropická medicína bez receptu
Když se řekne ananas, většina lidí si představí ovocný salát, Piña Coladu nebo grilování s karibským nádechem, ale málokdo ví, že tenhle zelenožlutý poklad tropů umí mnohem víc než jen okouzlit chuťové pohárky. Už pouhé sousto ananasu totiž spouští v těle malou biochemickou operaci – s enzymem bromelainem v čele, s armádou organických kyselin v zádech a s minerály v první linii.
Bromelain je klíč k ananasovému zázraku. Je to enzym, který umí štěpit bílkoviny – a to nejen na talíři, když si jej přidáte ke grilovanému tempehu nebo salátu, ale i přímo v těle, kde pomáhá trávit těžká jídla, mírnit záněty, zlepšovat vstřebávání živin a dokonce pomáhá odbourávat otoky a srážky v krevním oběhu. A to všechno bez vedlejších účinků nebo chemických přísad.
Ananas je zároveň silně močopudný, což v kombinaci s jeho vysokým obsahem vody znamená, že proplachuje ledviny, čistí močové cesty a pomáhá odvádět přebytečnou vodu z těla – ideální například při pocitu zavodnění nebo těžkých nohách. Zároveň jeho organické kyseliny povzbuzují žaludek i střeva k aktivitě a tím napomáhají lepšímu trávení. A když se k tomu přidá vláknina, která je obsažena hlavně v dužnině okolo středu, dostaneme kombinaci, která čistí zevnitř i zvenku.
Pro tělo i náladu – od jater až po srdeční čakru
V játrech, která mají za úkol detoxikaci všeho, co se do těla dostane, působí ananas jako jemný stimulátor a podporovatel. Obsah síry i enzymatická aktivita pomáhá játrům rozkládat toxiny, zatímco vitaminy skupiny B a hořčík posilují nervy, které jsou u jaterních procesů víc než důležité – protože jak víme, když játra trpí, trpí i nálada.
Na nervový systém působí ananas jako tropický antidepresivní nápoj bez lékařského dohledu. Biotin, vitamín B6 i bromelain zlepšují přenos nervových signálů a podporují psychickou pohodu, klid a vitalitu.
Na srdce má vliv hned ze dvou stran – minerály, jako je draslík, udržují krevní tlak v přátelských mezích, zatímco bromelain podporuje ředění krve, čímž napomáhá lepšímu okysličení. A když je krevní oběh v rovnováze, srdce zpívá, mozek přemýšlí ostřeji a celé tělo jakoby zářilo zevnitř.
A nezapomeňme na pleť. Díky enzymům a vitamínu C podporuje ananas tvorbu kolagenu, čistí krev a tím prospívá i vzhledu pokožky. Nehty a vlasy ocení zejména přísun síry a biotinu – takže když někdo říká, že po ananasu krásní, není to metafora, ale klidně i diagnóza.
Jen upozornění v našem duchu – vařený nebo pečený ananas už tu enzymatickou sílu ztrácí, takže na pizze sice potěší jazyk, ale v těle už se tolik neděje. Ale ne každý zvládne být celý život jen na syrové stravě – a to je v pořádku, hlavní je, že ananas ví, jak pomoci i malou dávkou, když je syrový, šťavnatý a čerstvý.
Jak ananas funguje v praxi – a proč ho tělo vítá s otevřenou náručí
Když máte doma jeden pořádně zralý ananas, máte vlastně celý malý regenerační balíček – stačí ho rozkrojit, vyndat šťavnaté vnitřnosti a pak už jen sledovat, jak se tělo probouzí k životu. Nejlepší je samozřejmě jíst ananas syrový, pěkně nakrájený na šťavnaté kousky, které se v ústech rozplynou jako sladký déšť. Ale když ho navíc rozmixujete nebo lisujete, otevře vám dveře do úplně jiného světa – světa ananasové šťávy.
Syrová šťáva z ananasu je jako letní bouřka na tropickém ostrově – svěží, intenzivní, trochu kyselá, ale zároveň sladká a osvěžující. Hodí se pít ji ráno na lačno, když se tělo probouzí, trávení se rozjíždí a vy cítíte, že by to chtělo něco víc než jen vodu. Šťáva z ananasu pomáhá rozproudit metabolismus, podporuje vylučování odpadních látek a také stimuluje produkci trávicích enzymů – takže snídaně, která následuje po takovém doušku, se zpracovává mnohem efektivněji.
Ať už ho lisujete, mixujete nebo jíte na lžičku, ananas se dobře kombinuje s mrkví, jablkem, zázvorem nebo i s listovou zeleninou, která v něm najde partnera, jenž zmírní její trávicí sílu a dodá šmrnc celé směsi. Pro tropické naladění můžete přidat i kokosovou vodu nebo trochu limetky. Jen pozor – ne každý žaludek ocení ananas v kombinaci s jiným velmi kyselým ovocem, takže citron nebo grepy si k němu raději odpusťte, pokud víte, že máte citlivý žaludek.
Od královského daru po šlechtické hostiny – ananas a jeho symbolika
Zatímco dnes se ananas prodává na každém rohu a v supermarketech trůní ve výprodejích, ve středověku byl považován za luxusní zboží. V Anglii si ho lidé půjčovali jako dekoraci na stůl, protože dovoz byl tak drahý, že si ho mohli dovolit jen nejbohatší. Dát hostům ananas znamenalo vyjádřit úctu a pohostinnost – a tento symbolický význam si zachoval dodnes.
V lidovém léčitelství se ananas používal proti zažívacím obtížím, horečkám i jako prostředek na zmírnění zánětů. Mnohé staré herbáře jej popisují jako „plod horka, který chladí a čistí tělo i mysl“. A není to daleko od pravdy – i moderní výzkumy potvrzují, že bromelain má protizánětlivé a antiedematózní účinky.
Sezónně bývá nejlepší ananas od března do července, ale ve skleníkovém světě globálního zemědělství ho máme k dispozici téměř celoročně. Poznat zralý ananas chce trochu tréninku – měl by vonět sladce i na dálku, být měkčí na spodní části a jeho korunka by měla jít snadno vytrhnout.
A co s ním, když je přezrálý? Udělejte z něj šťávu nebo si ho zmrazte na kostky do smoothie. A pokud vám opravdu hodně zbyde, lze ho přidat do raw omáčky k zelenině nebo z něj připravit fermentovaný nápoj – ananasové kvasy jsou oblíbené v Latinské Americe, a tělo je miluje.
Co s ananasem doma – aby byl vždy po ruce a v nejlepší formě
Pokud si přinesete domů celý ananas, neukládejte ho hned do lednice. Potřebuje trochu dozrát při pokojové teplotě, ideálně v misce nebo košíku, kde může dýchat a šířit svou sladkou vůni do okolí. Jakmile uznáte, že je zralý a voní jako tropický sen, můžete ho oloupat, nakrájet a uložit do lednice v uzavřené skleněné nádobě, kde vydrží čerstvý ještě dva až tři dny. Nakrájený plod ale rychle oxiduje, takže s jeho konzumací příliš neotálejte.
Pokud jej chcete skladovat delší dobu, nakrájejte ho na menší kousky a zamrazte. V této podobě je skvělý jako základ do smoothie, nebo jako letní mlsání – mražené kostky ananasu chutnají jako sorbet bez cukru a výčitek. Naopak vyhněte se konzervovanému ananasu – nejen že bývá vařený a s přidaným cukrem, ale hlavně v něm zůstane z enzymů už jen tropická vzpomínka. Syrový je prostě základ.
Kdo by měl dát pozor a co říká věda
Ačkoli je ananas osvěžující a výživný zázrak, určitým skupinám může dát tělo najevo, že to s ním přehání. Kvůli vysokému obsahu kyselin může podráždit žaludek u citlivějších jedinců, zejména při žaludečních vředech nebo zánětlivých onemocněních trávicího traktu. U některých osob se může projevit i mírná alergická reakce, hlavně v dutině ústní – pálení jazyka, svědění v krku nebo mírné otoky rtů po větším množství čerstvého ananasu nejsou výjimečné.
Diabetici by měli sledovat množství – přestože ananas obsahuje spoustu vlákniny, má také střední až vyšší glykemický index, který při větším množství může ovlivnit hladinu cukru v krvi.
Z pohledu lékových interakcí je na tom ananas mnohem bezpečněji než třeba grapefruit, ale přesto se doporučuje konzultace při užívání antikoagulancií, protože bromelain může mírně ovlivnit srážlivost krve.
A co na to věda? Existují desítky studií potvrzujících protizánětlivý účinek bromelainu, jeho vliv na trávení i podporu imunity. Například výzkumy publikované v Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine zmiňují bromelain jako slibnou látku pro podporu hojení, potlačení otoků a zmírnění bolesti u sportovců. Jiná studie z Journal of Ethnopharmacology zdůrazňuje tradiční využití ananasu při poruchách trávení a zánětech.
Receptový tip – tropický elixír pro jiskru v oku
Vyzkoušejte jednoduchou, ale ohromně účinnou směs, která vás nabije od hlavy až k patě:
Tropická šťáva pro krásu a lehkost
1/2 ananasu
1 větší mrkev
1 lžička čerstvě nastrouhaného zázvoru
šťáva z 1/2 limetky
Vše pomalu odšťavte a vypijte ideálně ráno na lačno. Pocítíte okamžitou svěžest, čistou hlavu a trávení bude zpívat chvalozpěv na každou buňku vašeho těla.
