10. Správná kombinace potravin
Nejlepší přátelé stárnutí jsou kvašení a hniloba. Obě jsou přirozenými pochody rozpadu, a tím urychlují stárnutí. Kvašení je někdy následek účelného odbourávání, ale hniloba znamená jasně degeneraci a nemá místo v našem plánu stát se mladšími.
Bakterie stvořila příroda proto, aby rozpouštěly a odstraňovaly odpadové látky. Samy o sobě nejsou ani v nejmenším škodlivé.
Problémy způsobují odpady vznikající jejich činností, spolu s nadměrnou hnilobou.
Každá potrava, kterou si připravujeme k jídlu, tvoří chemickou kombinaci elementů (molekul a atomů) podle plánu přírody. Jestliže se potrava skládá ze syrové zeleniny a ovoce, jsou všechny elementy v ní obsažené organické, živé a mohou se libovolně kombinovat.
Každé složení tohoto druhu je užitečné. Elementy se spojují přirozeným způsobem. Vařením nebo zpracováním se však jejich život ničí, a to platí pro všechny potraviny. Škroby, obilí a cukr patří do alkalické (zásadité) skupiny, přestože vyvolávají v těle kyselou reakci. Ke svému zažívacímu procesu potřebují alkalické trávicí šťávy. Jestliže jíme se škroby, obilím a cukrem (to je se sacharidy) současně bílkovinu, musíme se pak vypořádat se závažnou chemickou situací.
Trávení sacharidů je rušeno přítomností kyselých žaludečních šťáv a současně se nedokonale stráví bílkovina, protože jsou přítomny také alkalické trávicí šťávy. Následkem je kvašení sacharidů a zahnívání bílkovin.
Tyto následky jsou jasné a reálné, tedy žádná fantazie nebo suchá teorie. Byly příliš často dokázány, než aby se o nich dalo pochybovat. Jen snad ti, kteří milují své maso s brambory, tuto skutečnost nechtějí vidět.
Podle mého názoru je toho nejlepším důkazem muž, který přišel před časem do našeho města, aby studoval mé výzkumy. Byl britského původu a žádné jídlo nebylo pro něho úplné, jestliže neobsahovalo maso a brambory, nebo ještě lépe yorkshirský puding (hovězí maso v listovém těstu). Asi před rokem ho ranila mrtvice a krátce nato následovaly další dva ataky. Nemluvil a nechodil. Přestože ve své vlasti podstoupil náročnou léčbu, dařilo se mu stále hůř, až se rozhodl přijít ke mně. Nebyl schopen ovládat močový měchýř a stolici. Když se dostavil, byl dopraven k lékaři, který se staral vždycky o všechny moje účastníky seminářů. Léčba byla obyčejně velmi přísná: střevní výplachy, denně mnoho čerstvých šťáv, syrové saláty, zelenina a ovoce a samozřejmě žádné škroboviny, žádný cukr nebo bílkovina. Během tří měsíců byl schopen téměř souvisle mluvit a chodil i bez hole.
Jeho britská chuť k jídlu změnila život jeho paní v utrpení. Požadoval zase maso a brambory. Řekl jsem mu, že po třech dnech takového stravování bude litovat, že se kdy narodil. O víkendu ho navštívilo několik přátel a on prosil, jestli by směl s nimi "normálně" jíst. "Dobře," řekl jsem mu "udělejte to, jestliže nemůžete odolat. Je to vaše tělo. S následky se budete muset vypořádat a nepočítejte se soucitem. Příští středu se u vás zastavím a budu se pást pohledem na vašem utrpení z nedostatku rozumu."
Šli do restaurace, která byla proslavená dobrou kuchyní, dal si kousek masa a brambory, kousek chleba a kousek dortu.
Hned v pondělí jsem ho náhodou potkal. Zazářil, když mě uviděl. "Vidíte pane doktore, říkal jsem vám, že mně to neuškodí! Cítím se výborně!"
"Těší mě, že to slyším" odpověděl jsem, "já vám to ale pozítří, ve středu, připomenu."
Když jsem ve smluvený den přišel do jeho bytu, ležel skrčený v posteli a brečel jako malé dítě. Dopravili jsme ho k lékaři, který během hodiny střevním výplachem odstranil nahromaděné plyny a páchnoucí odpad. Pro jeho paní to byl zážitek, který do smrti nezapomene.
Připomenul jsem jim, že jsem je varoval. Právě v jeho případě by bývalo nebylo dobré, kdyby se vrátil do starých kolejí a jedl nesprávně sestavenou stravu, po které sice tolik toužil, ale která mu připravila tolik nesnází.
Existuje něco, co v životě nikdy nepochopím - že např. chemik, pro něhož jsou různé chemické reakce běžné, dovede své tělo doslova nacpat věcmi, které se nesnášejí. V laboratoři by ho to ani ve snu nenapadlo.
Před několika lety jsem se stýkal s jedním chemikem. Byla to ta nejgeniálnější hlava v oblasti laboratorních výzkumů, kterou jsem kdy poznal.
Jeho dokonalé znalosti o mineráliích, rostlinách a všeobecné chemii vůbec, měly pro mě neocenitelnou hodnotu. Měl akademické tituly tuzemských a zahraničních slavných univerzit a jeho experimentální výzkumné práce byly daleko široko uznávané. Bylo mu 45 let, ale vypadal nejméně o deset let starší.
Během svého života jedl absolutně všechno tekuté a pevné, co mu chutnalo. Léta trpěl žaludečními a srdečními potížemi, měl nemocná játra a selhávající ledviny. Na zdraví a léčebné metody měl zcela ortodoxní názor a já si myslím, že trpěl moje výzkumy, výsledky a dokonce i mě jenom proto, že jsem ho dobře platil. Často si stěžoval na různé potíže, ale tvrdohlavě odmítal poslouchat moje poznámky, že je může připsat potravě, kterou jí a nedostatečnému odstraňování odpadu z organizmu.
Když měl takové zdravotní potíže, že tři dny nepřišel do práce, trval jsem na tom, aby pil trochu šťáv, alespoň přechodně změnil svoji výživu a nechal si provést střevní výplach. Řekl mně bez obalu, že se mám starat o své záležitosti, že mu nechybí nic, co by čas nespravil a jeho tělo a život je jeho a ne moje věc. Ještě než byl týden u konce, dostal záchvat silných bolestí. Když jsem mu řekl, že podle mne by se mohlo jednat i o rakovinu, a že by rentgenové vyšetření mohlo ukázat rozsah nebezpečí, souhlasil s vyšetřením.
Skica je věrná reprodukce jeho rentgenového snímku střeva. Útroby nemocného člověka!
Popíral všechny symptomy, které jsem mu vy světloval a odmítal všechny moje názory získané zkušenostmi. Přiznal ale, že měl v průběhu let stále větší hlad bez ohledu na to, kolik snědl. Nechtěl udělat nic, co jsem navrhoval, nechtěl pít ani šťávy. Neuplynul ani rok od rentgenového vyšetření a zařadil se do zástupu lidí, kteří jsou obětmi systému, který se pokouší zkomplikovat život. Sami muži, kteří nesli jeho rakev, říkali: "Nedávno jsme ho viděli, vypadal tak zdravě a silně. Teď je najednou mrtvý."
Abych si potvrdil svoji rentgenovou diagnózu, požádal jsem o pitvu. Ta nejhlubší "kapsa" vzestupného tračníku obsahovala množství parazitů. To vysvětlovalo jeho neutišitelný hlad.
Celé vzestupné tlusté střevo bylo potaženo silnou vrstvou tvrdé stolice - nejméně 2,5 cm silnou - jako následek léta trvajícího špatného vyprazdňování. V jaterním ohbí, kde přechází vzestupný tračník do příčného, měl silně zanícené vředy, které ukazovaly na poruchu jater.
Kousek dál byly patrné trhliny ve sliznici, způsobené prodírající se stolicí právě v bodě, který má vztah k srdci a vysvětlovaly srdeční potíže.
V polovině příčného tračníku je úsek, který má vztah k žaludku. Zde byly zřetelné těžké změny a bylo jasné, odkud pocházely jeho žaludeční potíže. Vředy uprostřed jeho sestupného tračníku, v místě, které má vztah k ledvinám, vysvětlovaly jejich špatnou funkci. Při vyšetření ledvin bylo nalezeno mnoho poškozené tkáně v pokročilém stádiu - následek konzumace alkoholu.
Člověk si myslí: pětačtyřicátník v rozkvětu života, s brilantním duchem a vyhlídkami na záviděníhodnou kariéru najednou zemře jenom proto, že myslí jednostranně a že je tvrdohlavý! Je to žalostná a politováníhodná skutečnost, že většina lidí si jednoduše svými zuby kope hrob, doslova se ují k smrti. A to všechno přesto, že máme dnes k dispozici nadmíru vědomostí a důkazů a můžeme se studiem poučit o jednoduchých prostředcích a metodách, které nám příroda zpřístupňuje.
Objevil jsem, že jestliže chceme omládnout, je správná volba a kombinace potravin nanejvýš důležitá. Sestavil jsem užitečný návod kombinace potravin, který je uveden v mé knize "Zdraví & salát". Chcete-li omládnout, pak si ho prostudujte a řiďte se podle něho. 17
