1. Anatomie člověka
Člověk je někdy paličatý, tvrdohlavý a zarputilý. Odmítá uznávat fakta, nedbá zkušeností a nepoužívá svého zdravého rozumu.
Zdá se nepochopitelné, že se inteligentní lidé stanou oběťmi tvrzení a prohlášení, která mají za účel jen falešně informovat a svádět.
Příroda vybavila člověka vším, aby mohl své tělo od narození až do vysokého věku udržet zdravé, a to radostí, energií, silou a vitalitou, což znamená i šťastný, dlouhý život. K tomuto je potřeba jen velice málo. Nejdůležitější jsou přírodní potraviny.
Tajemství naplněného života je ve správné výživě, spojené s dostačujícím odpočinkem a s ovládáním citů. To přece není žádné tajemství!
Minulé i toto století přineslo velký počet výzkumných, produkčních a marketingových organizací, jejichž jediným cílem je zisk ze zpracovávání a „zdokonalování“ přirozených potravin, které pak jsou prodávány za nejvyšší dosažitelnou cenu.
Neinformovaná, důvěřivá veřejnost, která už vůbec neví, z čeho se původně přirozená potrava skládá, akceptuje toto ovlivňování a falešné informace reklamami a slepě nakupuje jejich potraviny. Že taková strava může vyvolat řetězovou reakci chorobných příznaků, místo aby tělo vyživovala, zůstává zcela nepovšimnuto. A tak se stalo,
že civilizované národy jsou ty nejlépe vyživované, ale přece nejvíc podvyživené, nejneduživější a nejnezdravější národy, které kdy svět viděl.
Konečně ale začíná svítat. Dnešní mládež prohlédla zastírací manévry a snaží se jim odolávat. Lidé, kteří se celý svůj život tímto mylným učením řídili a věřili, že jsou medikamenty, pilulky a injekce všemohoucí léky, lidé, kteří ze zvyku léta nepřetržitě navštěvovali lékaře dělající jim marné naděje, tito lidé dnes s překvapením a obdivem konstatují, že nás uzdravují ty nejjednodušší metody přírody, léky našeho stvořitele.
Podle mého mínění je anatomie obor ze všech oborů nejdůležitější, který se ale na základní škole nevyučuje.
Na začátku knihy uvádím skicu, ke které se budete často vracet. Různé orgány jsou očíslovány.
1. Čelní dutiny umístěné nad očima. Zde se hromadí hleny, jestliže jíme nadměrně koncentrované škroby a pijeme mnoho mléka.
2. Hypofýza, žláza s vnitřní sekrecí, je umístěna za a mírně pod sedlem nosním.
3. Epifýza, žláza s vnitřní sekrecí je umístěna ve středním mozku za hypofýzou.
4. Jazyk - jeden z „nejzlomyslnějších“ orgánů lidského těla.
5. Prodloužená mícha (medula oblongata), nervová „telefonní centrála“, je uložena v dolní, střední části hlavy, na spodině lebeční, přesně nad prvním krčním obratlem (atlasem), asi ve výši horního rtu.
6. Příušní slinná žláza, která zduří při příušnicích, především při nadměrné konzumaci škrobů a sladkostí dětí i dospělých.
7. Slinná žláza podjazyčná (sublingualis)
8. Slinná žláza podčelistní (submandibularis)
9. Příklopka hrtanová (epiglottis)
10. Hltan
11. Štítná žláza, jedna z nejdůležitějších žláz. Potřebuje potravu obsahující jód, aby mohla správně pracovat. Při nedostatečné výživě vzniká struma (vole).
12. Hrtan
13. Slezina leží za levým ohbím tlustého střeva (číslo 19). V této oblasti je za žebry také dolní část plíce, dále žaludek, „ocas“ slinivky břišní a levá ledvina.
14. Žlučník - důležitá a přesto velice zneužívaná žláza. Játra (číslo 15) jsou v tomto místě nadzdvižená, aby byl žlučník vidět. Jeho žlučovod ústi do dvanácterníku (číslo 24) a zásobuje tak střeva žlučí. Odstranění žlučníku (místo očisty těla přirozeným způsobem) okrade postiženého o přirozené zařízení, které má vydatně zásobovat střevo.
15. Játra - vynikající laboratoř stvořená přírodou, která vydrží průměrně čtyřiceti - až padesátileté zneužívání, než nastanou citelné a většinou nepříjemné poruchy.
16. Žaludek - orgán, který vládne člověku tak dlouho, dokud se ho sám nenaučí ovládat.
17. Vrátník (pylorus) - spojuje žaludek s dvanácterníkem.
18. Slinivka břišní - žláza, která umožňuje tělu zpracovávat přirozený cukr (obsažený v ovoci a zelenině) a která vypoví službu, jestliže se konzumuje nadměrně mnoho cukrů a škrobů - pak vzniká cukrovka.
19. Levé ohbí tlustého střeva, spojující příčnou část tlustého střeva (č. 22 a 23) s částí sestupnou (č. 31).
20. Ledviny - jejich přibližná poloha.
21. Pravé ohbí tlustého střeva, spojující vzestupnou část tlustého střeva (číslo 32) s částí příčnou (č. 22).
22. (23.) Příčně probíhající část tlustého střeva, která se často podobá nafouklému balónu, jestliže napjaté nervy nebo ucpání střeva odpadem v ohbích brání plynu se rozšířit nebo se z těla vyloučit. Špatnou výživou ztrácí tento úsek tlustého střeva svůj tonus (trvalý stupeň napětí živé tkáně), ochable se prověšuje a zapříčiňuje výhřez.
24. Dvanácterník - zvaný také „druhý žaludek“. Zde jsou často narušovány alkalické (zásadité) zažívací pochody kyselinotvornými potravinami (koncentrovanými škroby a cukry), což vede k slizničním vředům, kterými se mnozí tak pyšní.
25. Plexus solaris - pleteň sympatických nervů.
26. Tenké střevo - asi 5 m dlouhé, činí dříve nebo později potíže těm, kteří jí, co chtějí a kdy chtějí.
27. Apendix (červovitý výběžek) je vynikající pojistná žláza, jejíž sekret zabraňuje vnikání plynotvorných bakterií a plísní (schizomyceta) z tenkého do tlustého střeva. Jeho odstranění je častým tématem společenských hovorů a dobrým výdělkem pro lékaře. Od té doby, co se používá častěji nálevů a odborně provedených výplachů střeva; je mu dovoleno normálně pracovat.
28. Na tomto místě je močový měchýř.
29. Esovitá klička tlustého střeva (sigma) spojuje sestupnou část tlustého střeva (číslo 31) s konečníkem (číslo 30).
30. Konečník - čisticí zařízení našeho těla, které by se mělo podle potřeby vymývat nálevy a střevními výplachy.
31. Sestupná část tlustého střeva (sestupný tračník).
32. Vzestupná část tlustého střeva (vzestupný tračník).
