18.2. Plíce
Vaše plíce jsou složeny asi ze čtyř set milionů nekonečně malých chomáčků, obsahujících hroznovité puchýřky, jež sbírají vzduch, který vdechujete, a bez prodlení ho předávají krevním cévám. Současně odnímají krvi kysličník uhličitý, který tělo musí vyloučit, a posílají ho ven - vydechováním.
Nečistoty a jedy v atmosféře mohou tyto mikroskopické vzdušné kanálky ucpat.
Vaše plíce jsou pro vaši krev životně důležité a záleží na nich, jaký budete mít úspěch při pokusu získat zářící zdraví!
Jestliže vdechujete vzduch v místnosti zamořené tabákovým kouřem, vede to k otrávení plic. Nejškodlivější substance tabákového kouře je kysličník uhelnatý. Molekula kysličníku uhelnatého se skládá z jednoho atomu uhlíku a jednoho atomu kyslíku, zatím co kysličník uhličitý je složen z jednoho atomu uhlíku a dvou atomů kyslíku. Příliš mnoho kysličníku uhličitého ztěžuje dýchání, zatímco účinek kysličníku uhelnatého je smrtelný. Padesát dílů kysličníku uhelnatého na milion dílů vzduchu je maximum, které můžeme bez nebezpečí vdechovat.
Tabákový kouř, který obsahuje sedmdesát pět až devadesát dílů kysličníku uhelnatého na milion dílů vzduchu, tvoří v místnosti atmosféru, způsobující u lidí otravu.
Varujte se tabáku!
Tabákový kouř je aerostatický plyn, který obsahuje všechny elementy vznikající spalováním tabáku. Jestli kuřák kouř vdechuje nebo ne, tvoří jen malý nebo žádný rozdíl. Každý kouř z úst nebo nosu otravuje vzduch určený k dýchání.
Nekuřák je v místnosti zamořené tabákovým kouřem vystaven stejné otravě tabákovým kouřem, jako kuřák sám.
Tato otrava je hrozná pro dospělého, který kouří na základě svého přirozeného práva na sebeurčení. Něco jiného však je nutit ostatní lidi, kteří tabákový kouř nemají rádi nebo jsou na něj alergičtí, aby dýchali zamořený vzduch.
Dr. Norman popisuje, jak před několika léty po jedné z jeho přednášek řekla jistá posluchačka:
"Pane doktore, pracuji tady ve městě jako účetní v jednom velkém podniku
a kanceláře jsou neustále plné tabákového kouře. Skoro všichni kouří a mně je při práci stále hůř protože ten kouř jednoduše nemohu vydržet. Co mám dělat?"
Poradil jí, aby dala výpověď a jestli bude třeba vysvětlení, aby řekla, že jí lékař radí pracovat v čisté atmosféře. "Ale já pracuji v této kanceláři už pětadvacet roků," řekla. "Tím líp," odvětil, "udělejte prostě to, co jsem vám poradil, a já myslím, že budete překvapená."
Po přednášce příští den za mnou zase přišla, celá zářila a vypadala jako úplně jiný člověk. Myslel jsem přirozeně, že dala výpověď a hned našla novou práci. Ale kdepak! Vedení podniku bylo tak zděšené její výpovědí, že vydalo nařízení o zákazu kouření v kancelářích, a to s okamžitou platností!
Tabákový kouř je beze sporu ta nejzáludnější a nejnepříjemnější škodlivá látka v atmosféře. Kuřák nemá žádnou představu a zdá se, že vůbec nepozoruje, jaký odpuzující nepříjemný zápach vychází z jeho dechu, jeho oblečení, jeho těla a jeho okolí.
Kuřáci, ať muži nebo ženy, jsou všeobecně bezohlední a bez výčitek svědomí.
Mnoho lidí se oddává iluzi, že kouření doutníků není tak škodlivé jako kouření cigaret a nezaviňuje rakovinu. To je bláznivý názor. Mimo to je zápach z doutníků daleko odpornější a daleko víc odpuzující než jiné tabákové kouře.
Vliv tabáku na lidi je záludný. Mnozí kouřili až do vzniku rakoviny hrtanu, podrobili se operaci, ztratili schopnost mluvit, stali se tělesně postiženými - a přece se nevzdali své závislosti na tabáku a mučili se dál.
Škody, které kuřák způsobuje svým plicím; krvi, žlázám s vnitřní sekrecí, mozkomíšní tekutině atd., nikterak nevzrušují jeho kouřem zamlžený mozek.
Otrávení krve s následným ovlivněním jeho zdraví, jeho duševna a jeho životních vyhlídek ho nezajímá. Neexistuje nic, co by mu bylo lhostejnější - dokud nepřijde den zúčtování a on zjistí, že dosáhl bodu, ze kterého nevede cesta zpět.
Ještě horší je kouřící matka, která dává svému potomku do vínku svoji degenerovanou krev a podlomené zdraví. Mimoto jsou děti experti v napodobování, a když vidí své rodiče kouřit, považují za své přednostní právo smět rodiče napodobit a vyrovnat se jim. Jedná se o jasné zanedbání povinností ze strany rodičů, a to je prostě trestuhodné. Je strašné potkat zdravého mladého muže, nekuřáka, jehož manželka bez ohledu na děti nepřetržitě kouří.
Když jsem byl malý, kouřil můj otec také. Myslel jsem si, že je v pořádku, když budu dělat totéž, co dělá on. Jednoho dne jsem mu sebral trochu tabáku a ukroutil jsem si cigaretu z novinového papíru. Neočekávaně rychle se dostavila nevolnost a "všechno ostatní" a jako vyvrcholení jsem dostal pořádný výprask. To mě zmátlo a myslel jsem, že jsem asi neměl tabák ukrást. Příště jsem si rozdrtil suché zelové listy a opakoval jsem představení. Následky byly stejné - od začátku až do konce.
Teď bych měl dodat; že můj otec byl farář a ještě k tomu baptista. Po druhém výprasku jsem o tom dlouho přemýšlel jako nevědomé nevinné dítě, do kterého bylo náboženství stále naléváno, jestli je pro mne kouření skutečně tak špatné, když kazateli evangelia bylo dovoleno si takovým jedem, po kterém jsem zvracel, znečišťovat tělo. Dodnes tento rozpor nechápu!
Možná, že jednoho dne budeme znát odpověď.
