10-37. Šťáva z petržele
Syrová petrželová šťáva je jednou z nejsilnějších. Nemá se pít sama a najednou ve větším množství než 30 až 60 gramů, ale má se smíchat s dostačujícím množstvím šťávy z jiné zeleniny, například z karotky, celeru, hlávkového salátu, nebo špenátu. I potom má být její podíl, vzhledem k ostatním šťávám, malý.
Syrová petrželová šťáva má vlastnosti, které jsou důležité pro látkovou výměnu kyslíku, k udržování funkce nadledvinek a štítné žlázy. Účinné látky v petrželi jsou v takovém vzájemném poměru, který pomáhá udržovat cévy, hlavně však kapiláry a arterioly (nejjemnější cévy) zdravé. Je výbornou výživou pro urogenitální orgány (močové a pohlavní ústrojí) a pomáhá při kamenech v ledvinách a v močovém měchýři, jakož i při albuminurii (bílkovině v moči), zánětech a ostatních ledvinových chorobách. Používá se s úspěchem i u vodnatelnosti.
Je také účinná při chorobách očních a chorobách zrakového nervu. Kombinací petrželové šťávy s karotkovou, nebo ještě s přidáním celerové a endiviové šťávy, se může účinně léčit zraková slabost, rohovkový vřed, šedý zákal a oční záněty ve všech stádiích.
Nepijte nikdy velké množství čisté syrové petrželové šťávy, protože svou vysokou koncentrací může zavinit nervové poruchy. Smíchaná s jinými šťávami je však velmi užitečná.
Přísně vzato, patří petržel do skupiny bylin a odtud také pramení její silný, koncentrovaný účinek. Užívá se s úspěchem k vyvolání menstruace, především ve spojení se šťávou z červené řepy, anebo se směsí šťáv z karotky, červené řepy a okurek. Křeče, vyvolané menstruací, se zmírní nebo zmizí za předpokladu, že se z jídelníčku škrtne koncentrovaná potrava ze škrobů a cukrů.
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.