Dub letní
Dub letní
Quercus robur L.
Výskyt:
Dub letní je rozšířen po celé Evropě.
Popis:
Strom vysoký až 40 m, s hrubě rozbrázděnou borkou a tuhými peřenolaločnatými listy. Kvete začátkem června - samčí květy jsou v převislých jehnědách, samičí vyrůstají na jarních letorostech. Plody jsou žaludy.
Sbíráme:
Sbíráme hladkou kůru z mladých větví - 3 mm silnou (Quercus cortex) od března do dubna, pupeny od března do dubna, žaludy v srpnu.
Kůra musí být jen ze stromů do 10 let stáří a z větví max. silných jako palec. Tenké větvičky, které nejdou oloupat, můžeme jen polámat,
Účinné látky:
Dubová kůra obsahuje 7 - 12 procent tříslovin.
Použití:
Působí svíravě a protizánětlivě. Nejstarší záznam o užití dubu v lékařství pochází od Dioskorida, který radil používat dubovou kůru proti chrlení krve a střevní kolice.
Čaj (odvar):
podává se v odvaru a prášku při stejných obtížích:
- na zastavení krvácení,
- při střevním kataru ,
- průjmu
- a silné menstruaci.
Časté záněty močového měchýře a ledvinových pánviček jsou často způsobeny plísní Candida, která se vyskytuje v tlustém střevě, někdy dokonce prorůstá jeho stěnou, dále v močovém měchýři i v ledvinách, kde působí záněty - je likvidována tříslovinami v dubové kůře.
Zevně se v odvaru omývají
- krvácející rány,
- hnisající rány,
- ekzémy
- a potící se nohy.
- Odvar: 3 lžičky sušené drcené kůry na 1/4 l vody, 15 minut povaříme a necháme vychladnout. Pijeme studený, 2-3 šálky denně.
- hrst kůry do 1 l vařící vody, po 10 min. varu ihned slít do termosky, neslazené popíjet přes den.
Prášek:
dubovou kůru jemně rozdrtíme nebo umeleme na prášek a užíváme 4x denně na špičku nože. Zapíjíme vodou.
Obklady:
z odvaru dubové kůry přikládáme na
- krvácející rány,
- hnisající rány
- a na popáleniny.
Podobné účinky jako kůra mají i listy, pupeny a plody.
Koupele:
- Teplé sedací koupele se doporučují při krvácejících hemeroidech.
Kloktadlo:
Užíváme při
- bolestech v krku ,
- zánětu sliznice hrtanu
- a dutiny ústní.
- hrst zralých plodů vaříme 20 minut v 0,5 l vody, necháme ustát, přecedíme a zředíme vodou na polovinu.
Dubová kůra.
Moje dcera onemocněla v 10 letech dyshidrotickým exémem. Exém je tvořen hluboko posazenými vodovými kuličkami, které splývají a tvoří špatně se hojící rány. Nejdříve na několika prstech, posléze na obou rukou a v nejhorších dobách až do půli dlaně. Byla pacientkou na alergologickém oddělení, byla mnohokrát testována, brala Zaditen, bezúspěšně. Po dvou letech lékařské péče jsem navštívil čtyři známé léčitele. V podstatě také bez úspěchu, jen jsem dostal radu, že nesmí nic kyselé - citrony, pomeranče, kiwi, ananasy, sirupy, limonády, ovoce, dropsové bonbóny atd. Dieta sice byla účinná, ale nedala se vydržet. Po jisté době léčitel v Pomezí sice nenašel příčinu, ale doporučil mi protiplísňový čaj, který vykazoval dobré výsledky. Jeho součástí byla i dubová kůra, ale kupovaná byla neúčinná. V knize Rejdáka: “Páter František Ferda” jsem našel příčinu, musí být jen ze stromů do 10 let stáří a z větví max. silných jako palec. Tenké větvičky, které nejdou oloupat, můžeme jen polámat, hrst kůry do 1 l vařící vody, po 10 min. varu ihned slít do termosky, neslazené popíjet přes den. Do 14 dnů byla bez exému. Vedlejší efekt - dcera po bramborové brigádě nachladla a trpěla častými záněty močového měchýře a ledvinových pánviček a následným častým léčením antibiotiky. Tyto nemoci zcela ustaly. V literatuře jsem se před několika roky dočetl, že výše uvedené stavy jsou často způsobeny plísní Candida, která se vyskytuje v tlustém střevě, někdy dokonce prorůstá jeho stěnou, dále v moč. měchýři i v ledvinách, kde působí záněty a je likvidována tříslovinami v dubové kůře. Občas, zejména po ananasu se ji pupínky znovu na několika prstech objeví, necháváme je být, ale když přerostou únosnou míru opět jdeme do lesa na pár dubových větviček. I když se říká, že může být dub kůra stará max. 18 měsíců, není účinná a nejlepší je čerstvá nebo tak do max. půl roku stáří. Může být trhána v každém ročním období. Čaj je velmi lahodný.
Jen tak soukromně, protože mám velmi slušnou sbírku alespoň 100 knih o přírodních prostředcích a léčení, zhruba od roku 1985, myslím si, že kniha Páter František Ferda je vůbec nejlepší a nejužitečnější ze všech. Do svých 40 let a do své nehody jsem nikdy na byliny nevěřil. A opět jen pro Vaši informaci, ten exém jsem dostal od dcery asi po 4 letech, projevoval se stejně, bylo to příšerné, nejlépe pomáhalo silně si namazat na noc ruce krémem - třeba i indulonou a na to navléct lékařské rukavice, přes noc v tom spát, ruce se zapařily a exém trochu ustoupil. Posléze se to mazalo mastí chloramfenikol, kortikoidy, píchal jsem si injekce kalcia, někdy i kortikoidů do žíly, nic trvale nepomáhalo. Ten léčitel byl pan Švehlák z Pomezí u Poličky, byl jsem ale i u Paseky, Crhy. Ten protiplísňový čaj mě doporučil jen zevně, ale zkoušel jsem ho i pít a tak jsem přišel na jeho účinek a zajel jsem si k němu pro jeho složení a po experimentech se samotnými bylinami ze směsi jsem našel co má podstatný vliv - jen dubová kůra. Dubovou kůru jsem vyzkoušel nejdřív na sobě a prakticky 3 roky jsem bez problémů.
©2000 (petepetan@yahoo.com)
Upozornění
Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.
