>> Bílkovina

     Jestliže lidé, kteří neznají můj způsob výživy, zjistí, že nejím ani maso, ani rybu, ani drůbež, ptají se: "Odkud berete bílkoviny?"

     Myslím, že toto je nejčastější otázka kladená při diskuzi o vegetariánství. Na ní je vidět ona velká mezera ve vědění o stavbě buněk a tkání lidského těla. Taková otázka je také důkazem toho, že lidé nemají žádnou představu o tom, jak působí trávení koncentrované bílkoviny, jako je např. maso, na zdraví a délku života.

     Nejdříve musím připomenout, že lidské tělo nemůže využít žádnou plnohodnotnou bílkovinu - jako je maso, ryba nebo drůbež, ale musí ji rozložit na atomy a molekuly, ze kterých je samo složeno. Potom je teprve znovu skládá tak, aby vznikly přesně ty aminokyseliny, které jsou v daném okamžiku potřebné, a které se zcela liší od bílkovin v právě snědeném mase.

     Během tohoto rozkládacího a rozpouštěcího procesu pracuje tedy zažívací ústrojí přesčas a vyrábí při tom nadměrné množství kyseliny močové. Tato kyselina močová se dostává samozřejmě do těla a je přijímána hlavně svalstvem. Dříve nebo později je bod nasycení některého svalu dosažen a kyselina močová začne krystalizovat. Mikroskopicky malé krystalky jsou tvrdé a ostré.

     Potom začínají teprve vážné problémy. Při pohybech svalů pronikají krystalky pochvami nervů a vznikající potíže označujeme jako revmatismus, neuritidu, ischias apod.

     Mám v tomto směru jednu zajímavou zkušenost. Při diskuzi na toto téma mně vyprávěl jeden lékař, můj přítel ze studií, o jedné své pacientce s anémií (chudokrevností), že jí doporučil výtažek z jater a dietu bohatou na maso.

     Zapomněl jsem na dobré vychování a diplomacii a vyhrkl jsem: "Pane Bože! Teď dostane z jaterního extraktu selhání ledvin a z masa revma nebo neuritidu!" Nemusím říkat, že považoval moji poznámku za směšnou a byl vlastně spokojen, protože krevní obraz jeho pacientky se zlepšil. Prosil jsem ho, aby ji nejméně pět let pečlivě sledoval a dokumentoval. Slíbil mi to. Za necelé tři roky se objevil revmatismus a v následujících letech selhání funkce ledvin.

     Tento důkaz je samozřejmě "zranitelný", protože to byla jeho pacientka, kterou jsem nikdy neviděl. Přesto souhlasil s experimentem provést očistné výplachy střev, naordinoval dietu, kterou jsme společně sestavili, a tím zkorigovali její způsob života.

     Žádal ji, aby ráno, hned jak vstane, vypila šťávu z jednoho citronu ve sklenici horké vody a potom v poledne a odpoledne mezi jídly. Důrazně jí doporučil pít denně tolik čerstvých šťáv ze syrové zeleniny, kolik jen může. Pila skutečně denně půl litru až litr šťávové směsi z karotky, červené řepy a okurek, půl litru směsi karotka-špenát a pokud to bylo možné ještě půl litru šťávy z karotky, celeru, petržele a špenátu. Množství jednotlivé zeleniny si sestavovala podle receptů z knihy "Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy"

     Za několik týdnů se u mě přihlásil, aby mi sdělil, že se jeho pacientka zotavila pro něho záhadným a překvapujícím způsobem.

     Stáří znamená skoro totéž, co slabost. Docela běžná je situace, že lidé nemají sílu udělat to, co se po nich žádá. Asi se raději cítí staří.

     Jestliže to ještě nevíte, pak budete překvapeni, že potraviny, které nás nejvíce oslabují, jsou maso a škroby. Představa, že maso je nutné pro každého, kdo těžce pracuje, je úplně nesprávná a dokonale vyvrácená. Všimli jste si, jak jsou lidé unaveni po svátečním velikonočním nebo vánočním jídle? Místo aby se cítili silní a nabití energií, mají chuť si zdřímnout a většinou to také udělají. Kdyby maso a škroby dodávaly energii, pak by to vypadalo asi jinak.

     Naopak ti, kteří jedli jen salát, ovoce a pili čerstvé šťávy, vstávají od stolu s lepším pocitem než před jídlem. Naši hosté, kteří jedli taková jídla s námi, jsou vždycky překvapeni, že jsou nasyceni a ještě se dlouhé hodiny po jídle cítí svěží a plni energie.

     Vysvětlení je jednoduché a logické. Slavnostní jídla sestávají z masa a škrobovin a tělo nevyživují. Je to neživá potrava, která nedaruje život. Život v potravinách byl zničen vařením a jídlo slouží jen k zaplnění žaludku a tvoří obyčejně obrovské množství plynů.

     Jídla ze syrových potravin jsou naopak živá a zásobují tělo trvale silou a energií.

     Často se poukazuje na to, že vegetariáni nejsou právě nejlepší příklady pro zdraví a vitalitu. Důvod vězí v tom, že tito lidé škrtnou ze svého jídelníčku maso, ryby a drůbež a místo toho jí velká množství potravin z obilí a škrobu. Často vaří skoro všechnu zeleninu a pijí velmi málo, nebo vůbec žádné syrové šťávy. Při takové stravě je prakticky nemožné udržet tělo zdravé, přetékající energií a vitalitou, neboť ty malé škrobové molekuly znemožní všechna dobrá předsevzetí.

     Není správné posuzovat někoho jako vegetariána, aniž bychom věděli, do které skupiny patří. Přísní vegetariáni, kteří jí jen syrovou stravu a pijí velmi mnoho syrových šťáv, jsou bez výjimky neobyčejní lidé, kteří jsou každým dnem mladší.

     Je zajímavé, že dech lidí konzumujících maso, má jistý hnilobný nádech, který slabě přetrvává i po výplaších střev. Nedá se tomu zabránit, protože všechno maso je zaplaveno adrenalinem z nadledvinek zvířat. Nadledvinky jsou malé, kapuci podobné orgány, sedící nahoře na ledvině. Adrenalin, který vylučují, je tak účinný, že ve srovnání s ním bledne účinek atomové bomby až k bezvýznamnosti. Jestliže odevzdají nadledvinky kapičku této mocné substance do krve, zředí se okamžitě na 1 : 1-2 miliardám. Dá se to srovnat s kapkou inkoustu ve čtrnácti milionech litrů vody.

     Jestliže si nemůžete tyto proporce dobře představit a kilometry jsou pro vás pochopitelnější, pak je to vzdálenost dlouhá jako pět tisíc letů na Měsíc. Chápete teď, jaký je adrenalin jed, jestliže se vymkne kontrole? Vždycky, když se vztekáme nebo máme strach, stávají se nadledvinky aktivnějšími než kdy jindy a podle kvality hněvu nebo strachu se řídí množství adrenalinu odevzdávaného do krve.

     Jestliže jde zvíře na porážku, má stejný strach, jako by měl člověk na jeho místě. Jeho nadledvinky produkují tolik adrenalinu, že je jím celé tělo nasáklé. Mimoto se začnou během několika minut po smrti rozkládat buňky a tkáně.

     Konzumace masa je zvyk, který přešel na tuto generaci z tisíce let staré praxe, která nemá žádný rozumný podklad nebo výmluvu. Člověk si zvykl na chuť zvířecího masa; aniž by přemýšlel, jestli je jeho konzumace užitečná nebo škodlivá.

     Má ho prostě rád, chce ho mít, jí ho - a je za to potom potrestán.

     Během své celé praxe jsem nikdy nepotkal člověka, který by se pět, deset nebo více roků živil saláty, syrovou zeleninou a pil rozumné množství šťáv z čerstvé zeleniny a ovoce a který by v tomto časovém úseku trpěl potížemi, které vyvolává nahromaděná kyselina močová v těle. Na druhé straně bylo maso u každého případu revmatizmu, neuritidy nebo ischiasu, který jsem zažil, nepostradatelnou, pravidelnou součástí výživy. Z toho jsem už dávno učinil závěr, že nemáme jíst žádné maso, jestliže chceme omládnout.

     Samozřejmě že nenabádám, aby každý změnil své zvyklosti v jídle a způsob života. Každý má právo jíst a žít podle přání. Ukázat cestu je všechno, co mohu udělat. Já sám jsem musel jít trnitou cestou, a to musí i ostatní. Nikdy jsem nebyl spokojen s experimenty, zkušenostmi a radami, dokud jsem je sám nevyzkoušel a ke své spokojenosti neprokázal. Jedině pak vím, že mám pravdu.

     Co si myslí ostatní, to mně nevadí. Pokud znám pravdu, činí mě tato pravda svobodným, nezávislým. ¹⁷