Jablko

Jablka povzbuzují činnost dolního úseku střeva, jestliže se jí na lačný žaludek. Jsou bohatá na hořčík, železo a křemík a jejich obsah draslíku je velmi vysoký. Ve svém přírodním stavu obsahují 85% vody, jsou cennou pomocí pro zažívání jako ovoce, ale i jako čerstvá šťáva.

Jablka mají čisticí účinek hlavně při zácpě a v takovém případě mohou některé druhy jablek způsobit při čisticím procesu až nevolnost.

Jestliže se vám to přihodí, zkuste jiný druh jablek. Šťáva z čerstvých jablek je velice užitečná při horečce a zánětech. I jablečné víno má příznivý účinek na organizmus. Čerstvá syrová jablečná šťáva se někdy nazývá „sladkým jablečným vínem“.

Téma ocet jsem podrobně probral ve své knize „Čerstvé zeleninové a ovocné šťávy“. Je bezpodmínečně doporučeníhodné si tuto kapitolu přečíst a prostudovat, než ocet použijete. Považuji to za velice nutné.

Jablka můžeme jíst v celku v jejich přírodním stavu, ale i dohromady se zeleninou nebo jiným ovocem v salátech.

Jemně nastrouhaná jablka tvoří chutný základ pro každé ovocné jídlo a mohou se v této formě použít i jako vynikající zálivka do salátů.

K jablkům by se neměl nikdy přidávat cukr v jakékoliv formě. K oslazení použijte medu.

Jablko denně – ale jaké, kdy a proč?

Jablka, ta zdánlivě obyčejná, ale přitom tak tajuplná stvoření, která visí na stromech jako červené a zelené lampičky zdraví, patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším plodům na světě. Latinsky Malus domestica – ale doma je, zdá se, opravdu všude. Od českých zahrad přes francouzské sady, až po novozélandské plantáže.

Každé jablko v sobě nese jedinečný otisk půdy, světla a vody, která ho vyživovala. A také trochu historie – vždyť bylo symbolem poznání, pokušení, ale i spásy. Ne nadarmo se říká, že jedno jablko denně udrží lékaře v dostatečné vzdálenosti. A když se ví, kdy a jak ho sníst, může to být mnohem víc než jen lidová moudrost.

Jablka mají ve své přirozené podobě kolem 85 % vody, což z nich činí šťavnatou injekci svěžesti pro každý orgán těla. Voda obsažená v jablku je tzv. biologicky aktivní – nese stopové prvky, minerály, enzymy i světelné informace rostliny. A právě to je důvod, proč jablko tolik osvěží, povzbudí i „čistí“, aniž by organismus zatížilo.

Když jablko osvěží střevo a srdce pohladí

Zvláštní pozornost si zaslouží jejich účinek na zažívání – především dolní úsek střev. Při konzumaci na lačno, kdy žaludek ještě není zahlcen jiným jídlem, působí jablko jako přirozený stimulátor peristaltiky. Umí rozproudit tok, který byl líný, pomalý nebo zablokovaný. A protože v sobě nese vlákninu jak rozpustnou (pektin), tak nerozpustnou (celulózu), funguje jako jemný kartáč i mazivo v jednom.

V některých případech však může dojít k mírné nevolnosti – zejména při detoxikaci nebo přetížení jater. To není chyba jablka. To je znamení, že organismus se probouzí a začíná odvádět to, co už nepotřebuje. Změna odrůdy, teplota jablka, nebo dokonce rozdíl mezi loupaným a neloupaným jablkem může přinést kýžený efekt bez potíží. Vždy totiž záleží na aktuálním stavu těla a míře jeho citlivosti.

Kromě draslíku, který podporuje činnost srdce a vylučování přebytečné vody, obsahují jablka i hořčík – důležitý pro nervy a regeneraci – a křemík, který posiluje vlasy, nehty i pružnost pokožky. Ač se o něm mluví málo, křemík v rostlinné formě je pro tělo důležitější, než bychom si mysleli – zvláště při obnově pojivových tkání a udržení pružnosti cév.

Šťáva, víno i strouhanka v surové síle

Čerstvá jablečná šťáva, vymačkaná ručně nebo odšťavněná šetrně, je doslova elixírem. Na rozdíl od kupovaných jablečných džusů, které často prošly pasterizací, filtrováním a ztrátou živin, nese syrová šťáva živou energii. Ta se projevuje nejen na buněčné úrovni, ale i na pocitu lehkosti, sytosti a jasnější mysli. Přitom je to jedna z nejlépe snášených šťáv vůbec – nezatěžuje slinivku, nepřekyseluje a navíc chutná doslova každému, i těm nejmenším.

V dobách nachlazení, teplot nebo zánětů sliznic působí jablečná šťáva jako chladivý balzám. Zvláště, pokud se pije v malých doušcích a nechává se chvíli v ústech – enzymy ve slinách ji totiž aktivují k ještě hlubšímu působení. Taková šťáva – lehce zkvašená – bývá označována jako sladké jablečné víno. Nemá nic společného s alkoholem, ale chutná příjemně a harmonicky, jako podzimní večer zabalený do deky z listí.

A pokud rádi experimentujete, jablka se dají jemně nastrouhat a přidat do každého ovocného pokrmu – nejen pro chuť, ale i pro texturu, vláhu a fermentační sílu. Smíchaná s nastrouhanou mrkví, trochou citrónové šťávy a kapkou kvalitního medu tvoří neodolatelný základ pro ranní „nakopnutí“ bez kávy.

Jablko miluje jednoduchost, nikoliv přetvářku

Při jakékoliv úpravě jablka platí jedno jasné pravidlo: žádný cukr. A to ani ve formě sirupu, třtinového posypu nebo pečené vrstvy na koláči. Přidáním cukru totiž dochází ke zcela jinému chemickému procesu – místo aby jablko tělo alkalizovalo a podporovalo detoxikaci, začne kvasit a vytváří kyselinotvorné prostředí. Naruší se tak nejen metabolismus, ale i celkový účinek jablka jako léčivé potraviny.

Pokud chcete jablko dosladit – i když většina odrůd je dostatečně sladká sama o sobě – použijte med. Ideálně kvalitní, nezahřívaný, od včelaře, který ví, co dělá. Kapka medu smíchaná s jablečnou šťávou nebo strouhaným jablkem vytváří dokonalou harmonii chutí a výživy. A navíc podporuje vstřebávání železa, kterého je v jablkách přirozeně víc, než byste čekali.

Jablko má tu výhodu, že je vždy po ruce. Je to plod, který nepotřebuje výmluvy, dárková balení ani módní trendy. A čím je obyčejnější, tím víc se blíží svému poslání: být každodenním, spolehlivým spojencem zdraví, očisty i radosti z obyčejného sousta.

Šťáva z jablek – sladké světlo, které léčí

Šťáva z čerstvých jablek je něco jako zlatý střed mezi chutí, jednoduchostí a léčivou silou. Není to jen sladký nápoj. Je to proud čisté vody, minerálů, enzymů, světla a paměti stromu, která proudí přímo do našich buněk. Je to jako když se napijete ranní rosy v ovocném provedení – šťáva je jemná, ale účinná. Sladká, ale moudře. A hlavně: přirozeně inteligentní.

Tato šťáva je jednou z mála, kterou mohou pít i ti, kdo jinak na ovocné šťávy reagují citlivě. Na rozdíl od citrusových plodů nebo velmi koncentrovaných bobulových džusů nezatěžuje slinivku, nedráždí žaludek a nekolísá s hladinou cukru tak prudce jako jiné druhy. Je ideální i pro děti, seniory a oslabené osoby. Právě pro svou jemnost a harmonii se často stává základem šťávových kombinací – zjemňuje ostré chutě a vyvažuje přirozeně kyselé složky.

Kdy a jak pít jablečnou šťávu?

Nejlépe působí ráno, nalačno. Sklenice čerstvé jablečné šťávy před snídaní nastartuje zažívání, pročistí sliznice trávicího traktu a podpoří vyměšování přes noc nastřádaných toxinů. Pokud ji vypijete pomalu, po doušcích, může působit jako přirozený „vnitřní sprchový gel“ – jemně smyje zbytky včerejška a připraví tělo na nový den.

Šťávu lze pít i během dne – ale vždy samostatně, bez jídla. Minimálně 30 minut před nebo 2 hodiny po jídle. Kombinace s běžným obědem nebo svačinou by mohla vést k nežádoucímu kvašení, plynatosti nebo únavě. Pamatujme, že šťáva je plnohodnotné jídlo, nikoliv doplněk ke smaženému řízku nebo knedlíku.

Večer už šťávu většinou nedoporučujeme – obsahuje přírodní cukry, které by mohly ovlivnit spánek nebo hladinu inzulínu. Výjimkou jsou léčebné kúry nebo období nemocí, kdy je tělo „v pohotovosti“ a potřebuje energii v lehce dostupné formě.

A co kombinace?

Jablečná šťáva je výjimečně univerzální. Lze ji kombinovat téměř se vším – jak s ovocem, tak se zeleninou.

Nejčastější a nejoblíbenější je jablečno-mrkvová šťáva – osvědčený duet, který nejen dobře chutná, ale i posiluje játra, zrak a vitalitu kůže. Přidáním kapky citronu nebo kousku zázvoru získá nápoj šmrnc a přitom neztratí svou harmonii.

Další výborná varianta je kombinace jablka a červené řepy – v poměru 3:1. Šťáva má temnou barvu a hluboký účinek na krev, játra a vylučovací orgány. Pokud chcete podpořit odplavení kyseliny močové nebo mírně snížit krevní tlak, zkuste tuto kombinaci 2–3× týdně, ideálně dopoledne.

Pro osvěžení a lehký „restart“ doporučuji jablko + okurka + citron – čistící a hydratační koktejl, který je obzvlášť vhodný po fyzické zátěži nebo náročném dni.

A pokud se cítíte unavení, přidejte k jablku hrst čerstvého špenátu nebo listů pampelišky. Vznikne jemně zelený nápoj plný železa, hořčíku a chlorofylu – ideální na jaře nebo při očistné kúře.

Jablečná kúra – léčivý návrat k jednoduchosti

Existuje mnoho forem očisty. Ale jablečná kúra patří mezi ty nejdostupnější, nejjemnější a přitom překvapivě účinné. Pokud máte chuť „si dát pauzu“, můžete 1–3 dny konzumovat pouze jablka a čerstvou jablečnou šťávu – a to po malých dávkách, ale často (např. každé 2 hodiny). Tělo začne rychle reagovat – zvýší se vylučování moči, zlepší se zažívání, uvolní se přetížená játra a pleť se viditelně projasní.

Taková kúra bývá zvláště účinná při pocitech těžkosti, únavy nebo zadržování vody. Jablka navíc působí i jako mírné sedativum – zvláště večer. Pokud vás trápí nespavost, vyzkoušejte sklenici jablečné šťávy 2 hodiny před spaním – a nechte tělo rozhodnout, co si z toho vezme.

Jablka v kuchyni – zálivka, pyré i dezert

Nastrouhané jablko je základní surovina, se kterou se dají dělat divy. Smíchané s nastrouhanou mrkví, citronem a kapkou oleje vytvoří zálivku na salát, kterou tělo opravdu ocení. S pomerančem a skořicí vznikne voňavá směs, která zahřeje i v sychravých dnech. A přidáním rozinek, oříšků a semínek vytvoříte sytý raw dezert – bez pečení, bez cukru, ale s plnou chutí.

Z jablek lze vyrobit i tzv. raw pyré – jemné rozmixování s několika datlemi nebo banánem vytvoří hladký krém, který se dá podávat s ovocem, oříšky nebo jako základ dortových krémů ve vitariánském stylu.

A pokud si libujete v experimentování, můžete šťávu z jablek smíchat s trochou mladého kokosového mléka a vytvořit osvěžující smoothie, které pohladí a zasytí zároveň.

Jablko není jen ovoce. Je to symbol. Je to most mezi všedním a posvátným. Je to připomínka, že to nejúčinnější bývá často to nejjednodušší. A že návrat ke kořenům – nebo v tomto případě ke stromům – může být tím nejkrásnějším krokem na cestě ke zdraví, radosti i vnitřní harmonii.

Jablko – Malus domestica

Jemně vonící šťavnatý plod, který si můžeme utrhnout přímo ze stromu, a pokud jsme šťastlivci s vlastní zahradou, klidně i bosky, se zašpiněnými koleny a radostí v očích. Jablko je nejen symbolem zdraví, ale i jedním z nejpraktičtějších, nejvděčnějších a nejuniverzálnějších ovocných pomocníků pro každodenní život. Působí lehce, přesto účinně, a právě v této nenápadnosti spočívá jeho síla.

Jablka se dají s úspěchem kombinovat téměř s jakýmkoli ovocem i zeleninou – výborně se snoubí se syrovou mrkví, řapíkatým celerem, červenou řepou, ale i s pomerančem, hruškou nebo čerstvým zázvorem. Jsou jemně sladká, kyselost závisí na odrůdě, a právě ta jim dává širokou škálu využití. Z jablek lze připravit čerstvé saláty, šťávy, rozmixované pyré, krémy, zálivky i ovocná těsta – a to vše bez vaření, bez cukru, jen se špetkou lásky a třeba kapkou citronu či lžičkou medu.

Z hlediska trávení jsou jablka v syrovém stavu výbornou volbou, pokud je jíte samotná, ideálně ráno nebo dopoledne, kdy střeva reagují nejlépe. Jejich obsah vlákniny – především pektinu – pomáhá zklidnit trávení a současně jej aktivovat. Pektin na sebe váže toxiny i přebytečný cholesterol, a tím pomáhá s čištěním těla zevnitř. Je rozpustný, a proto i citlivější sliznice žaludku či střev většinou reagují na jablko pozitivně, samozřejmě za předpokladu, že se jedná o zralý, voňavý a nepřechlazený plod.

Čerstvá jablečná šťáva je skutečně malý zázrak v tekuté podobě. Její chuť je jemná, mírně sladká, u kyselých odrůd lehce navinulá, ale vždy osvěžující. Šťáva z čerstvých jablek by se měla lisovat s celou dužinou, ideálně i se slupkou, pokud máte jistotu, že jde o plod z ekologického pěstování. Ve slupce se totiž nachází nejvíce ochranných látek – polyfenolů, flavonoidů i antioxidantů. Pokud jablka pocházejí z běžné produkce a jsou chemicky ošetřená, doporučuji slupku odstranit, a to ideálně tenkým nožem těsně před odšťavněním.

Jablečná šťáva se hodí pít samostatně nebo jako základ pro kombinace. Zkuste třeba směs s mrkví a kapkou citronu pro aktivaci metabolismu. Nebo kombinaci s červenou řepou a zázvorem pro posílení krvetvorby. Jablko také krásně vyvažuje chuť zelených šťáv – například špenát, polníček nebo listy pampelišky získají díky jablečné složce na jemnosti, aniž by ztratily sílu.

Jablko je také jedním z mála druhů ovoce, které se dobře snáší i s některými druhy zeleniny. To je výjimečné – většina plodů se se zeleninou příliš dobře nekamarádí. Ale jablko je diplomat. Umí se přizpůsobit. Dokáže být základní složkou šťávy i jen decentní doprovod. A co víc – umí krásně maskovat chuť méně oblíbených, ale výživných ingrediencí, jako jsou například brokolice nebo rukola. Stačí přidat jedno větší sladké jablko a celý mix se promění ve voňavou harmonii.

Jednou z výjimečných forem zpracování jablek je také jejich fermentace. Kvašená jablečná šťáva, známá jako jablečný mošt nebo jablečné víno, má nejen příjemně osvěžující chuť, ale také určité zdravotní účinky – pokud se ovšem pije v syrové, nepasterizované formě. Uvolněné enzymy a přírodní fermenty napomáhají trávení a jemně stimulují činnost jater. Podobně se dá uvažovat i o domácím jablečném octu, který však vyžaduje správnou přípravu i dávkování – ale o tom až jindy, ať se nám tu nenapěchuje příliš mnoho kyselých tónů do jednoho akordu.

Jemně nastrouhané jablko může sloužit jako základní složka ovocného talíře pro děti, obzvlášť pokud je smícháte s rozmačkaným banánem, posypete mletými slunečnicovými semínky a zakápnete pár kapkami citronu. Výsledkem je kašovitý poklad, který se nejen krásně tráví, ale i chutná, a děti jej přijmou s nadšením, obzvlášť pokud jim k tomu vyprávíte, že zrovna jedí „pohádku o zlatém jablku“.

Jablko, ten obyčejný zázrak, který najdeme v každé české kuchyni, je zároveň skromným mistrem očisty, regenerace i výživy. Zaslouží si proto nejen lásku, ale i hlubší poznání. Při bližším pohledu totiž zjistíme, že není jablko jako jablko – odrůdy se liší nejen tvarem a barvou, ale i svým vnitřním složením, obsahem kyselin, cukrů, minerálních látek i enzymatickou aktivitou. A právě na tom záleží, zda na něj naše tělo zareaguje radostí nebo podrážděním.

Existují odrůdy s vyšším obsahem kyselin, které některým lidem mohou při trávení spíše překážet – například Coxova reneta, některé zimní druhy nebo tvrdé importované jablka ze skladů. Naopak sladké a jemné letní odrůdy jako James Grieve, Šampion nebo Průsvitné letní bývají lépe snášeny i citlivějším žaludkem. Také vůně, barva slupky a šťavnatost napovídají o stupni zralosti – a zralost je v přirozené výživě zásadní. Nedozrálá jablka jsou hůře stravitelná, zatěžují organismus a nedodají tolik enzymatické aktivity ani živin.

Jablko je výjimečné také tím, že ho můžeme jíst dlouhodobě, každý den, a stále nám má co nabídnout. Nepůsobí nárazově jako citrusy, ani neprobouzí tělo jako tropické ovoce, ale tiše, soustavně a důsledně podporuje očistu těla. V tom je jeho léčivost. Pomáhá vyrovnávat pH prostředí v trávicím traktu, pomáhá vstřebávání železa z rostlinné stravy a podporuje střevní peristaltiku. Působí lehce projímavě, aniž by vyčerpávalo, a zároveň výživně, aniž by zatěžovalo.

Na syrové stravě se jablko stává každodenním pomocníkem – nejen jako součást šťáv a salátů, ale i jako základ dezertů. Smíchejte nastrouhané jablko s mletými mandlemi a medem, přidejte trošku skořice a vznikne něco, co nemá daleko k surovému štrúdlu. Nebo jablko rozmixujte s banánem a lžící kokosové mouky do jemné kaše, kterou lze ozdobit ořechy, sezamem, hrozinkami nebo jedlými květy. Vznikne krásná a výživná snídaně, kterou si zamilují i děti.

Při jablečné očistě lze využít i jednoduchou monodietu: jeden až tři dny jíst pouze jablka, případně pít čerstvou jablečnou šťávu. Působí to blahodárně při únavě, po nemoci, při zažívacích potížích nebo zácpě. U žen se taková kúra osvědčila i při předmenstruačním napětí nebo v období přechodu, kdy tělo přirozeně volá po odlehčení. Je však důležité vždy vybírat zralé a chemicky neošetřené plody, ideálně z místního ekologického zdroje.

Jablečné kúry byly známy i v lidovém léčitelství – naši předkové doporučovali jíst nastrouhané jablko při žaludečních potížích, horečce i střevních infekcích. Často se přidávala i sušená jablečná slupka do bylinkových směsí. Také kompot ze syrového jablka zalitého horkou vodou (ale bez vaření!) byl považován za jemný domácí lék na zažívání.

Zajímavostí je i přirozená schopnost jablka uklidňovat mysl. Vůně čerstvě rozkrojeného jablka, zejména odrůdy s vyšším obsahem esterů a terpenů, má podle některých aromaterapeutů mírně sedativní účinek. Pomáhá při stresu, nervozitě i podráždění – a není to náhoda, že právě jablko najdeme v pohádkách jako symbol bezpečí, domova, ale i zakázaného poznání. Je to totiž plod, který v sobě spojuje nevinnost i moudrost.

A přece – čím dál častěji jablka chutnají ploše, mdlě, bez života. Není to vina jablka samotného, ale způsobu pěstování, sklizně a skladování. Jablka sklizená předčasně, ošetřená chemicky nebo skladovaná dlouhé měsíce při nízkých teplotách, ztrácí nejen chuť a vůni, ale i životní sílu. Právě proto je tolik důležité podporovat místní pěstitele, vybírat odrůdy vhodné pro dané podnebí a dávat přednost sezónnímu ovoci před dovozovým.

Ať už si jablko přibalíte do tašky jako rychlou svačinu, nastrouháte do salátu nebo z něj uděláte lahodnou šťávu, vždy tím tělu dodáte něco víc než jen vitaminy. Dodáte mu sílu přírody v její nejprostší, ale nejúčinnější formě. A když se na jablko podíváte jako na dar, ne jako na kalorii, možná uslyšíte i to, co vám tělo jemně šeptá: „Děkuji, tohle je přesně to, co jsem dnes potřebovalo.“