13. Správná výživa - I. Sacharidy
Sacharidy: cukry obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Zastaralá a nesprávná označení pro sacharidy jsou uhlovodany, uhlohydráty nebo karbohydráty.
Vaše tělo obsahuje asi sedmdesát procent vody. Žádná potrava nemůže proniknout stěnou střevní a být přijata tělem; aniž by nebyla předtím zpracována a zkapalněna trávicími šťávami v zažívacím ústrojí. Jen asi sedm procent všech elementů, ze kterých je tělo složeno, jsou sacharidy. Chemické substance ze sacharidů jsou škroby a cukry.
Neexistuje ani špetka škrobu ve struktuře vašeho těla, a není to ani možné, protože škrob totiž není rozpustný ve vodě a nemůže se tedy proměnit v tekutinu.
Tělo stojí moc námahy a energie, aby přeměnilo škroby na cukr.
Sacharidy ve vašem těle mají formu cukrů, které jsou rozpustné ve vodě a tedy tekuté, takže je tělo může účelně využít. O druzích cukrů je třeba něco vědět.
Chemikové dělí cukry do následujících skupin: cukr z cukrové třtiny, z cukrové řepy a z kukuřice - to jsou tovární produkty, vyrobené za vysokých teplot - zbavené všech živých enzymů, a tím nebezpečné, tělu škodící potraviny.
Přeměnou škrobů na cukr v zažívacím ústrojí vzniká glukóza (hroznový cukr). Laktóza (mléčný cukr) je obsažena v mléce.
Je nutné, abyste tomuto rozdělení a jeho významu porozuměli, protože přírodní cukry jsou přítomny ve všech rostlinách. Mimoto je slazení potravin více méně nutné, aby jejich kombinace byly chutnější.
Med
Tělo potřebuje cukr, ale ne třtinový, kukuřičný nebo z cukrové řepy. Potřebuje přírodní cukr a jenom ten může plně využít: cukr obsažený v zelenině, ovocných plodech a medu.
Požívání průmyslového bílého cukru má škodlivý účinek na zuby, žaludek, střeva a celou zažívací trubici: způsobuje střevní poruchy, cukrovku, rakovinu, oční choroby, hnisavé procesy, vypadávání zubů a onemocnění dásní.
Bílý cukr je zvláště škodlivý pro ženy; provokuje a zesiluje menstruační bolesti a zhoršuje nervozitu, která se sice považuje za "přirozený" úkaz, ale ve skutečnosti je samozřejmě nepřirozená.
Vynechání cukru často odstraní tyto potíže.
Abyste tomu porozuměli a pochopili škodlivost bílého cukru, musíte si ujasnit, že každá potrava, kterou vezmete do úst, potřebuje tři až pět hodin, aby prošla tenkým střevem. Toto zpomalené tempo je nutné proto, aby se každá částečka požité potravy stala zažívacím procesem tekutou, aby mohly molekuly osmózou proniknout stěnou střevní do krve a krví se dostat do jater.
Vitaminy, minerálie a enzymy v živém, nikoliv teplem zpracovaném medu, jsou tím, co chceme. Křišťálově jasný, za vysokých teplot zpracovaný med, byl okraden o důležité vitální látky včetně pylu. Takový med by se neměl kupovat!
Cukr a alkohol
Bílý cukr se stane tekutým, ještě než opustí žaludek. Doslova přeteče přes dvanácterník do tenkého střeva. Sotva urazil kousek cesty v tenkém střevě, je přeměněn na glukózu a alkohol. V tomto stavu vtéká do jater, která jsou velkým množstvím glukózy zaplavena.
A právě proto, že jsou játra glukózou zaplavena, předávají ji do krve a způsobují přesycení krve nadměrným množstvím cukru, což nese s sebou problémy.
Překročí-li obsah glukózy v játrech práh tolerance, přemění játra glukózu na částečky tuku.
Výsledek: tuková degenerace jater.
Tak ztloustnete
Ponechávat si tukové částečky v játrech je bezúčelné, a proto se jich játra zbavují. Co se s nimi stane? Právě to, co lidé nechtějí!
Jsou přitahovány svalovými partiemi těla, které jsou člověkem při pohybu zanedbávány, to je krajinou hýžďovou a žaludeční, přičemž ani krajina pod bradou nebývá zapomenuta.
Obyčejně to trvá průměrně prvních 30 let života, než tukové kapénky zvětší a změní strukturu těla cukr milujících obětí a dalších třicet až čtyřicet let, než se tuk odstraní - v hrobě.
To by mělo sloužit mladé generaci jako výstraha!
Dělejte to jako já. Já považuji bílý cukr za jed a tak s ním také zacházím. Nemá místa v programu vedoucím k zářícímu zdraví.
Rafinované škroby
Už jsme řekli, že se nevyskytuje ve struktuře vašeho těla žádná sebemenší částečka škrobu. Škrob jako, takový není rozpustný ve vodě a jestliže mluvím o škrobu, pak mám na mysli vařené a jinak zpracované zrní a produkty z obilí, stejně jako všechny výrobky z mouky.
Dnes je chléb a všechny škrobové produkty, prodávané v obchodech, vyráběn z jemné, "najemno mleté" mouky.
Pro lidi je tato "jemnost" spojená s civilizací, dobrým vzhledem a dalšími přednostmi. V bílé mouce zničil "zjemňovací proces" všechno, co bylo na potravině cenné, v neposlední řadě enzymy. Skoro každá životně důležitá látka byla odstraněna nebo zničena. Pro klid svého svědomí přidávají mlynáři k mouce bezcenné umělé produkty nebo chemikálie, aby ji - a ostatní své - výrobky - zase "obohatili". Tato "zjemnělá" mouka je mrtvá.
Ještě nikdy jsem neslyšel o mrtvole, že by se "obohacena" proměnila v něco úplně jiného, než je mrtvola.
Není možné, aby člověk přírodu zlepšil tím, že z potravin odstraní životně důležité látky, a pak je nahradí továrními produkty, aby je obohatil nebo obnovil.
Zcela určitě nejsou výrobky z bílé mouky - jako chléb, buchty, keksy apod. - ani užitečné ani důležité pro stavbu těla. Nemají žádný význam, pokud jde o získání zářícího zdraví.
Pečení
Ještě škodlivější je konzumace pečených moučných výrobků. Pečená potrava ze škrobů je zvláště nebezpečná.
Proč? Protože za prvé je rozehřátý tuk zcela nestravitelný. Dále nemohou být tukem nasycené škroby trávicími šťávami účinně zpracovány - už ze zásady. Je prakticky nemožné přeměnit tukem nasycené škroby v cukr. Současně nemůže být přehřátý tuk správně emulgován, což je pro jeho využití tělem nutné.
Tato zdravotně škodlivá kombinace vede v těle k tvorbě plynů, přestože z počátku šíří pocit spokojenosti a dobré pohody. Konečný produkt nestravitelných potravin je zahnívající a zkvašená "kaše" z jídla, která se dostala do tlustého střeva.
Nepříjemně páchnoucí plyny a zácpa jsou následkem konzumace takových jídel - jako amolety, osmažené brambory a podobně.
